Žulová - město, obec, městečko, vesnice

Město Žulová leží v Olomouckém kraji, v severozápadní části okresu Jeseník, na západě Českého Slezska. Geomorfologicky patří Žulová do oblasti Rychlebských hor, konkrétně do Hornolipovské hornatiny. Protéká tudy říčka Vidnavka, do které se pod bývalým hradem Frýdberkem zleva vlévá Stříbrný potok. Jižní částí Žulové pak protéká Černý potok, který pokračuje do Černé Vody. K Žulové náleží osada Starost. Jihovýchodním směrem od města pak najdeme skupinu domů, nazývanou Andělské Domky. K procházce láká zvláště národní přírodní památka Borový. Z dalších možných výletů upozorňujeme na oblast Rychlebských hor, Nýznerovských vodopádů či na město Vidnava. Žulovou dále procházejí červená a modrá turistická trasa. V současné době ve městě Žulová přibližně 1300 obyvatel na území o katastrální výměře 14,75 km².

Historie

Středověká osada předcházející dnešnímu městu zde existovala zřejmě již ve 13. století. Rytíř Jan z Wüstehube nedaleko od ní postavil hrad Frýdberk, odkud Wüstehubové ovládali převážnou část česko-moravsko-slezského pomezí. Tento stav neblaze vnímali především církevní hodnostáři, kterým členové šlechtického rodu plenili veškerý možný majetek. Okolo roku 1340 získali hrad do vlastnictví Haugvicové. K panství hradu přináležely i obce Skorošice, Tomíkovice, Heřmanice a Travná.

Válečné konflikty 15. a 16. století se negativně odrazily na prosperitě městečka. I přesto se v Žulové postupně rozvinula činnost dvou skláren a těžba stříbra. V této době došlo i k renesanční rekonstrukci hradu, provedené biskupem Martinem Gerstmannem. Rozvoj Žulové byl zastaven až událostmi třicetileté války. Zdejší hrad byl rozbořen švédskými a polskými vojsky v roce 1639. Městečko samotné pak největší ztráty utrpělo během švédského tažení v roce 1642. Objekt hradu pak sloužil po desítky let jako správní středisko biskupského panství a od počátku 18. století jako panský pivovar. Městečko samotné se pak z utrpěných ztrát dlouho vzpamatovávalo. V roce 1793 pak císař František II. obnovil shořelá městská práva. To se projevilo na architektonických úpravách, které probíhaly v několika následujících letech. Došlo k nové výstavbě náměstí, vznikla i budova školy a obnovena byla farnost. K negativním událostem 19. století se řadí silné povodně v roce 1829, epidemie cholery v roce 1832 a rozsáhlý požár o 11 let později. Ze Žulové se v této době stalo středisko těžby a zpracování kamene, zejména žuly. V roce 1880 Hermann Franke založil firmu na zpracování kamene, prodravší se na první místo v oblasti celého Jesenicka. Po odsunu německého obyvatelstva na základě Postupimské dohody, byl změněn původní název městečka z Frýdberku na Žulová. V roce 2006 byl obci vrácen status města.

Co je k vidění

Ze zajímavých staveb ve městě jmenujme římskokatolický farní kostel svatého Jakuba, postavený na počátku 19. století. K jeho výstavbě byla využita i část budov gotického hradu Frýdberku, ze kterého se zachovala zdáli viditelná věž. Na Mariánském náměstí najdeme žulový sloup se sochou Panny Marie. U kamenného mostu z roku 1846 stojí památkově chráněná socha svatého Jana Nepomuckého. Na blízké Boží hoře stojí novogotická kaple. Nejvyhledávanějším místem v okolí jsou Nýznerovské vodopády na Stříbrném potoce či tzv. Venušiny misky, nacházející se při cestě k městu Vidnava.

Zajímavost

V Žulové si mohou návštěvníci prohlédnout nové Kamenické muzeum, seznamující s historií těžby a zpracování kamene a žuly.