Žamberk - město, obec, městečko, vesnice

Město Žamberk leží ve východních Čechách, v Pardubickém kraji, v okrese Ústí nad Orlicí. Rozkládá se v údolí řeky Divoké Orlice i na přilehlých kopcích. Jde o přirozené spádové centrum žamberského mikroregionu. Je vyhledávaným turistickým východiskem do jižní části Orlických hor. I proto se Žamberku přezdívá „brána do Orlických hor“. Městem prochází celá řada značených cyklistických tras. Tou nejznámější je Česko-moravská stezka. Sportovní vyžítí na zájemce čeká především v areálu Pod Černým lesem, kde se nacházejí koupaliště s tobogány, plavecké bazény, tenisové kurty i minigolf. V Žamberku žije přibližně 6000 obyvatel na katastrální výměře 16,91 km².

Historie

Historické anály se poprvé o Žamberku zmiňují v roce 1332, kdy zbraslavský opat prodával lanškrounskou rychtu jakémusi Tyčkovi ze Vamberka. Založení města zřejmě spadá do období rozsáhlé kolonizace východních Čech, během druhé poloviny 13. století. Převahu v nově vzniklém městě měli němečtí obyvatelé, kteří se zasloužili o rychlý rozvoj řemesel a německé městské uspořádání, kdy v čele města stál rychtář. K počeštění Žamberka došlo na konci 14. století. Svědčí o tom i používání českého označení města.

V té době již bylo město rozděleno na litickou a žampašskou polovinu. V průběhu dalších staletí se majitelé obou částí často měnili. Litickou polovinu vlastnili Jan z Lichtenburka, Jiří z Poděbrad či Mikuláš z Bubna. Majitelé žampašské poloviny byli Čeněk Žampach z Potštejna, Burian Trčka z Lípy a Mikuláš z Bubna. Ten se zasloužil o spojení obou polovin v roce 1575. Mikuláš se zasloužil i o výstavbu zámku, která byla dokončena v roce 1600. Město pomalu vzkvétalo a obdrželo i několik privilegií (mílové, várečné, trhové, útrpné a právo obchodu se solí). Až během třicetileté války doba prosperity skončila. Během nájezdů švédské armády byl Žamberk poničen a vydrancován. A postupnou obnovu se zasloužil František Adam z Bubna a Litic. V 17. století sužovaly Žamberk četné požáry a epidemie, které se přičinily o výrazné vylidnění města. Na počátku 19. století se žamberské panství dostalo do rukou hraběte Windischrätze. Zámecký areál prošel rokokovou přestavbou a došlo i k prudkému hospodářskému vzestupu. Posledním šlechtickým rodem, který vlastnil Žamberk, byli Parishové. Zasloužili se o úpravu zámeckých budov a zmodernizování pivovaru. Na přelomu 19. a 20. století vzniklo ve městě několik malých a středních průmyslových podniků (např.: textilní továrna, slévárna, sýrárna, řezbářská dílna a další).

Co je k vidění

Kromě zámeckého areálu lze návštěvníky Žamberka upozornit na kostel sv. Václava v Kostelní ulici, radnici se starou hasičskou zbrojnicí na Masarykově náměstí či kapli svaté Rozálie na Kapelském vrchu. Celé náměstí je pak lemováno řadou klasicistních a empírových domů, postavených kolem roku 1800. Nedaleko od středu náměstí se nachází empírová kašna zdobená bronzovým sousoším kentaura a nymfy, pocházející z roku 1845.

Zajímavost

V nedaleké obci Helvíkovice se narodil vynálezce hromosvodu Prokop Diviš. V jeho rodném domě je muzejní expozice, věnovaná Divišově památce.

V červnu se konná pravidelně v areálu pod rozhlednou Rozálka festival JamRock.