Vysoké Mýto - město, obec, městečko, vesnice

Vysoké Mýto leží v malebném kraji pod Orlickými horami, přibližně 40 km jihovýchodním směrem od Hradce Králové. Jedná se o jedno z nejstarších a nejvýznamnějších měst českých dějin a v současnosti je šestým největším městem Pardubického kraje. Městem protéká řeka Loučná. V současné době žije ve městě přibližně 12 500 obyvatel na katastrální výměře 42,07 km².

Historie

V období rozsáhlé kolonizace nechal Přemysl Otakar II. založit město Vysoké Mýto v roce 1262. Mělo sloužit jako opěrný bod při ochraně důležité Trstenické stezky. Postupně převzalo úlohu chátrajícího hradu Vraclav, na němž byli v roce 1108 vyvražděni členové rodu Veršovců. Pro posílení ochrany Mýta, bylo město v roce 1265 obehnáno silnými hradbami.

Nové město bylo vybudováno na klasickém půdorysu, na němž byla zakládána Přemyslova města. Okolí čtvercového náměstí obklopovala pravidelná síť ulic. Význam města zásadně stoupl na počátku 14. století, kdy Václav II. daroval město manželce Elišce Rejčce, a to se tak stalo městem věnným.

Pod nátlakem husitských vojsk se město v období husitských válek přihlásilo ke kalichu. Na něm setrvalo až do roku 1436, kdy se v Jihlavě zúčastnilo setkání čtyřiadvaceti českých měst, na kterém byl Zikmund Lucemburský přijat za českého krále. Na oplátku za to Zikmund potvrdil Mýtu status věnného města.

V letech 1461 a 1517 došlo k ničivým požárům, které poničily kostel sv. Vavřince a přes 130 domů. Nová výstavba začala neprodleně a jako stavebního materiálu se používalo kamene. Kamenné domy vyrostly hlavně na náměstí a brzy se k nim připojil kostel Nejsvětější Trojice.

Nejkrutějším obdobím pro Vysoké Mýto byla třicetiletá válka. Královští vojáci poničili mnoho staveb a připravili o život desítky obyvatel. Rekatolizace pak přiměla mnoho českých i moravských evangelíků k opuštění města, a to zůstalo poloprázdné. V 18. století se ke katastrofám přidalo několik požárů a především morová epidemie, na níž dodnes upomíná barokní mariánský sloup na náměstí.

Rozvoj průmyslu během 19. století souvisel i s napojením Vysokého Mýta na železniční dráhu. Město se v roce 1849 stalo součástí Pardubického kraje.  Na základě úspěšné výzvy „Šetřme starožitnosti“ byla vybrána poměrně vysoká částka, která umožnila otevření muzea ve Vysokém Mýtě.

 

Co je k vidění

Kromě návštěvy místního muzea by zájemce o historii neměl vynechat prohlídku kostela sv. Vavřince, jehož novogotická tvář pochází z konce 19. století. Novogotické tvary má i Pražská brána (1882-1883). Upomínkou na morovou epidemii je barokní mariánský sloup.

Jihozápadně od města stojí hrad Košumberk. Jen o kousek dál se nachází barokní poutní kostel P. Marie na Chlumku. Směrem na jih od Vysokého Mýta návštěvník nalezne pozoruhodný zámek Nové Hrady.

 

Zajímavost

Součástí oltáře v kostele sv. Vavřince je obraz Nanebevzetí Panny Marie, jehož autorem je Petr Brandl.
Vhodným termínem pro návštěvu Vysokého Mýta je srpen, kdy se na náměstí Přemysla Otakara II. koná série koncertů během Týdne hudby.