Volary - město, obec, městečko, vesnice

V nádherném prostředí zalesněných kopců na území CHKO Šumava, přibližně 16 km jihozápadně od Prachatic se nachází významný komunikační uzel Šumavy a zároveň vyhledávané centrum turistického ruchu – město Volary. Katastrální výměra 107,63 km², počet obyvatel lehce přesahující hranici 4 000, množství památek staré dřevěné architektury, městská zástavba situovaná do kotliny Teplé Vltavy okolo Volařského potoka, to vše dělá z Volar oblíbené místo pro tisícovky turistů, které každoročně do tohoto města zavítají.

Historie

První zmínka o Volarech se objevuje v roce 1359, kdy je mezi prachatickými měšťany uváděn Ondřej z Volar. Vznik a založení města souvisí s rozsáhlou kolonizací Šumavy ve 13. a 14. století, kdy u trasy Zlaté obchodní stezky vzniká Volarská osada. Pozůstatkem tohoto období je také ulicové náměstí města, které vzniklo právě vystavěním osady okolo jedné centrální ulice. Převážnou část obyvatel tvořili Němci z nedalekého Bavorska.

Počátkem 16. století přechází vlastnictví města do rukou rodu Rožmberků (do husitských válek patřily Volary vyšehradské kapitule), po roce 1600 se město spravoval sám panovník a o dalších sto let později, konkrétně po roce 1719 se majiteli stal rod Schwarzenberků. Vzhledem k poloze na známé Zlaté stezce, sloužily Volary jako časté místo odpočinku pro poutníky i kupce. Těm dokonce směli místní odebrat jejich náklad, pokud se během cesty odchýlili z předepsané stezky, ve snaze vyhnout se Volarům.

Třicetiletá válka přinesla pro místní obyvatele nemálo útrap a strádání, kdy především v první části války, válce České, se v okolí Volar opakovaně bojovalo a město bylo střídavě cílem útoků stavovských i císařských vojsk.  Přítrž válečným strastem přinesl až rok 1648 a o 200 let později, v roce 1848, došlo definitivně k vymanění města z držení šlechtických rodů.
Nejrozvinutějším způsobem obživy místních obyvatel byl chov dobytka, který se pásl na rozlehlých horských pastvinách v okolí městečka.

Povýšení Volar na město proběhlo rozhodnutím císaře Františka Josefa z roku 1871. Smutnou kapitolou je potom období posledních dnů II. světové války, na které odkazuje Památník obětí pochodu smrti z roku 1945 na místním hřbitově. Při této cestě z koncentračního tábora v Ravensbrücku a Helmbrechtsu zde 4. 5. 1945 zemřelo 95 židovských žen z Polska, Maďarska, Ruska, Německa a Čech.

Co je k vidění

Dominantou náměstí je barokní kostel svaté Kateřiny, který byl po rozsáhlém požáru nově přestavěn. Památkovou rezervací lidové architektury je pak historická část města.

Okolí Volar přímo vybízí k uskutečnění mnoho výletů. Od západu severovýchodním směrem městem prochází značená trasa ve stejných místech, kde dříve vedla Zlatá stezka a podél trasy jsou patrné její pozůstatky. Jihozápadním směrem z města pak může návštěvník dojít rozcestí Stožecká louka a odtud pokračovat na Stožeckou skálu, na jejímž vrcholku stávala v minulosti strážní věž.  Jižním a západním směrem od města je také rozlehlá bažinatá oblast, s řadou přírodních rezervací.

Zajímavost

Ve všech částech města je rozmístěno více jak 30 dřevěných skulptur, které zde zanechali účastníci mezinárodního sochařského sympozia z 15 zemí světa.