Vidnava - město, obec, městečko, vesnice

Město Vidnava leží v Olomouckém kraji, v okrese Jeseník, západním směrem od Javornicka (Rychlebských hor). Rozkládá se v nížině, která bývá místními obyvateli označována jako „Malá Haná“. Protéká tudy řeka Vidnávka a na jih od města začíná kopcovitý terén Žulovska. Na sever od Vidnavy se line státní hranice s Polskem. Město se skládá z místní části Vidnava a místní části Štachlovice. V roce 2006 byl Vidnavě vrácen statut města. Historické jádro města je od roku 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Krásnou procházkou může být návštěva chráněné přírodní rezervace Vidnavské mokřiny. K letní rekreaci lze využít i zatopený lom v místní části Štachlovice.  V současné době zde žije přibližně 1 400 obyvatel na území o katastrální výměře 4,25 km².

Historie

S Vidnavou se poprvé setkáváme v roce 1291, kdy je zmiňována v listině vydané pro vidnavské fojtství. Stejnou listinou potvrzuje vratislavský biskup Tomáš II. Zaremba rozsáhlá práva lokátora Vidnavy, prvního vidnavského fojta, Rüdigera Heldore. Listina dosvědčuje založení obce ve 13. století. Brzy po založení se již setkáváme s označením Vidnavy jako města. Název byl odvozen od slovanského pojmenování říčky Vidnavky. Vidnava se brzy po svém vzniku stala významným řemeslným centrem celého Jesenicka. V roce 1369 se připomíná i kamenné opevnění města. Slibný rozvoj byl narušen až husitskými válkami. Tragédii přinesl zvláště rok 1428, kdy husitská vojska město zcela vypálila. Vidnava pak zůstala o mnoho desetiletí vypálena. Dalším šokem pro zdejší obyvatele byl rok 1468, kdy bylo město obléháno vojsky Jiřího z Poděbrad.  Na konci 15. století bylo celé panství zastaveno otmuchovským purkrabím z rodu von Meynholt. Opětovný rozvoj se dostavil v 16. století. Městu byla potvrzena bývalá privilegia. Mezi nejvýznamnější patřila práva várečné a právo pořádat výroční trhy.

Během třicetileté války tudy mnohokrát prošly početné armády znepřátelených vojsk a město bylo zasaženo i vlnou požárů a morových epidemií. Neblahou kapitolou v dějinách Jesenicka je i několik čarodějnických procesů. V roce 1713 vypukl ve městě rozsáhlý požár a další katastrofu přinesly i války o rakouské dědictví. Důležitým momentem v dějinách města byl rok 1742, kdy se po rozdělení Slezska ocitla Vidnava na pruské hranici. Z pohledu hospodářství se jednalo o výhodnou změnu, neboť zde vznikla frekventovaná celnice. Několik let fungovala Vidnava i jako místo, odkud byly vykonávány správní funkce pro části Nisského knížectví. Od roku 1770 zde fungovala plátenická manufaktura a v roce 1833 vznikl i celní inspektorát. Na počátku minulého století byla zřízena městská plynárna. Hospodářský rozvoj se projevil v reprezentativní městské výstavě. Byla vystavěna nová radnice či budova gymnázia. Status města byl Vidnavě definitivně přidělen v roce 2006.

Co je k vidění

Ve Vidnavě stojí za vidění několik zajímavých objektů. Jde především o renesanční jednopatrový zámeček, pocházející z 16. století. Významnou sakrální stavbou je pak kostel sv. Kateřiny, přestavěný v klasicistním stylu. V roce 1883 k němu přibyla i novogotická věž. V centru obce stojí historický cenný měšťanský dům a vedle něj pískovcová socha sv. Floriána. Při budově bývalého gymnázia stojí i kostel svatého Františka z Assisi, postavený v novogotickém stylu.  Na místním hřbitově najdeme i pomník obětem pochodu smrti z ledna roku 1945.

Zajímavost

Okolí Vidnavy je významnou lokalitou pro výskyt chráněného modráska bahenního. V tzv. Městském lese pak můžeme obdivovat dva modříny opadavé, jejichž stáří se odhaduje na více než 200 let.