Veselí nad Lužnicí - město, obec, městečko, vesnice

Na soutoku řek Lužnice a Nežárky, v jižní části táborského okresu se nachází město Veselí nad Lužnicí. Na katastrální výměře 29,56 km² žije přes 6500 obyvatel a v jižních Čechách bychom obtížně hledali podobně významné místo pro železniční dopravu. Na 4. železniční koridor zde navazují tratě spojující Veselí n. Lužnicí s Jindřichovým Hradcem a Jihlavou a s Třeboní a Českými Velenicemi. Současná podoba města vznikla spojením dvou měst – Veselí nad Lužnicí a Mezimostím nad Nežárkou (to mělo statut města od roku 1908).

Historie

Historie města lze rozdělit do dvou celků. Prvním je stručná historie dějin Veselí a druhým poté zmínka o historii Mezimostí.

Vznik osady Veselí má souvislost s vybudováním tvrze na zalesněném pahorku, nalézajícím se dnes v severozápadní části města. První písemná zmínka se objevuje v roce 1259, tedy v době, kdy Veselí vlastnil Vok z Rožmberka a osada byla ekonomicky soběstačná. I proto bylo v roce 1362 povýšeno Karlem IV. na komorní město. V období husitských válek i v desetiletích následujících bylo město opakovaně vypleněno i vypáleno. Místní ekonomika se stabilizuje až za vlastnictví města Petrem Vokem z Rožmberka, který se zásadně podílel na rozvoji rybníkářství.

Díky své strategické poloze u česko-rakouské brány, bylo Veselí místem neustálých přesunů a plenění v období tzv. České války. V návaznosti na to pak po bitvě na Bílé hoře a porážce českých stavů z panství utíká množství obyvatel, které před hladem a bídou neuchránilo ani zavedení pravidelných trhů a právo vařit pivo. Posledním šlechtickým rodem vlastnícím Veselí byli Swarzenbergové  a město získalo plnou samostatnost až v roce 1918.  To za sebou mělo dávno již dva obrovské požáry z let 1764 a 1866, kdy vyhořela radnice, městský archiv, pivovar a čtyři velké domy.

Mezimostí je poprvé připomínáno v souvislosti s veselskou tvrzí v polovině 14. století. Tvrz Mezimostská stála jen několik desítek metrů od té veselské a po rodu Jeníků se ve 14. století stali jejími majiteli Rožmberkové. A právě Petr z Rožmberka povýšil Mezimostí v roce 1494 na městečko se všemi právy svobodných měst. Vzhledem ke své poloze sdílelo městečko podobnou historii jako Veselí, ovšem bylo více zasahováno povodňovými katastrofami, kdy nejničivější povodeň strhla v roce 1890 všechny mosty.  Na významu městečku jistě zásadně přidalo vybudování významné železniční stanice na konci 19. století.

O spojení obou měst se jednalo již dávno v historii, ale došlo k němu až ze zásahu německých úřadů v době II. světové války, konkrétně 1.1. 1943 a čas prokázal prospěšnost tohoto sloučení pro obě města.

Co je k vidění

Ve Veselí jistě stojí za vidění především kostel Povýšení sv. Kříže, Weissův dům či stará, městská radnice. Turistu však jistě bude zvláště zajímat krásná naučná stezka Veselské pískovny, která vede po hrázích bývalých pískoven, je dlouhá sedm kilometrů a návštěvník na ní najde 14 pozoruhodných zastavení s informačními tabulemi. Cykloturisté pak jistě ocení blízkost nádherného zámku Červená Lhota.

Zajímavost

Více než dvacetiletou tradici má srpnová sportovní soutěž „Betonový muž a žena“, kdy mohou zájemci soutěžit na trase 500 m plavání, 20 km jízdy na kole a 7 km běhu.