Velké Meziříčí - město, obec, městečko, vesnice

Město Velké Meziříčí se nachází v okrese Žďár nad Sázavou, v kraji Vysočina, při soutoku řek Balinky a Oslavy. Právě poloha při soutoku dvou řek dala pravděpodobně vzniknout názvu města. Místními obyvateli je město často nazýváno Velmez, nebo Medřič. Velké Meziříčí leží v těsném sousedství hlavní dopravní tepny České republiky, dálnice D1, která jej překlenuje mostem Vysočina. V současnosti zde žije přibližně 12 tisíc obyvatel na katastrální výměře 40,66 km².

Historie

První doložené písemné záznamy o Velkém Meziříčí se datují do roku 1281. Přesto se můžeme domnívat, že zdejší původní osada zde existovala již ve 12. století. Její rozvoj souvisel s hradním komplexem, jehož vznik spadá do první poloviny 13. století. Význam zdejší osady vzrůstal s rozmáhajícím se obchodem a výhodnou polohou na křižovatce významných cest z Brna do Jihlavy a z Třebíče do Žďáru.

V průběhu 14. století se Meziříčí postupně stalo významným centrem rozsáhlého panství, patřícího pánům z Meziříčí. Ti se aktivně angažovali ve vojenských výpravách. Po vymření tohoto významného rodu se správci celé oblasti stali páni z Kravař. Na počátku století 15. se městu dostalo plných městských práv. Během husitských válek fungovalo jako centrum přívrženců kalicha a nepřátelům nahánělo hrůzu mohutným opevněním. Na věrnost vyznavačům kalicha však místní obyvatelé doplatili především v roce 1468, kdy bylo Meziříčí vydrancováno vojsky uherského krále Matyáše. Přesto lze období vlády Jiřího z Poděbrad hodnotit z pohledu městského rozvoje jako pozitivní.

Na přelomu 16. a 17. století získávají město do správy páni z Dubé a Lipého, kteří se řadili k významných moravských šlechtickým rodům. Do městské pokladny plynuly nezanedbatelné finanční příjmy z vaření piva, které měšťanům povolil právě Ladislav Berka. Opravdovou tragédií pak bylo období třicetileté války, kdy bylo Meziříčí opakovaně ničeno a drancováno zdivočelou soldateskou. Na konci této krvavé epochy došlo ke změně majitelů města. Tím novým se stal hrabě Rudolf Kounic. Nově příchozí obyvatelstvo bylo převážně německého původu a rozšiřovala se i židovská komunita.

V průběhu 18. století se Meziříčí profilovalo jako převážně řemeslnické město se zaměřením na obory plátenictví, punčochářství a soukenictví. V židovské obci se stále více prosazovalo koželužství. Správa města byla svěřována městské radě s primátorem, později vystřídané magistrátem v čele s purkmistrem. Hospodářský i politicko-správní význam města stoupal přes celé 19. století a výrazně mu napomohlo i zavedení vlakového spojení ze Studence do Křižanova.

 

Co je k vidění

Návštěvníci Velkého Meziříčí se většinou rekrutují ze zájemců o historii či milovníků přírody a sportu. Pro ty první je velkým lákadlem renesanční zámek, který vznikl přestavbou z původně románsko-gotického hradu. Současnou podobu mu dala barokní přestavba vynucená rozsáhlým požárem v roce 1723. Zřetelnou dominantou města je farní kostel sv. Mikuláše, jehož kořeny sahají až do 13. století. Rekonstrukcí z 90. let minulého století prošla budova historické radnice.

 

Zajímavost

Věž kostela sv. Mikuláše je ozdobena unikátním skvostem, v podobě hodin s největším prosvětleným ciferníkem v České republice. Jeho průměr je 4 metry.