Velké Kunětice - město, obec, městečko, vesnice

Obec Velké Kunětice leží v Olomouckém kraji, v okrese Jeseník, v těsném sousedství státní hranice s Polskem. Severním okrajem obce prochází pohraniční silnice II/457, která Velké Kunětice odděluje od sousední polské vesnice Slawniowice. Nad obcí se vypínají vrcholky Rychlebských hor a protéká tudy říčka Kunětička. Na Velké Kunětice navazuje obec Supíkovice a několik lomů, kde se těžil mramor. V obci samotné se zachovaly šachtové vápenické pece z druhé poloviny 19. století. Na severním okraji obce najdeme výchozí bod zelené turistické trasy. V současné době žije ve Velkých Kuněticích přibližně 600 obyvatel na území o katastrální výměře 9,81 km².

Historie

Již v roce 1284 se v písemných pramenech objevuje zmínka o Cunati villa, tedy o „Kuňatově vsi“. Název tehdejší vsi byl odvozen od osoby lokátora, který měl slovanské jméno Kuňata. Na počátku 14. století zde existovalo zákupní fojtství, 60 lánů polností a farní kostel. Ze dvou zdejších statků patřil jeden olomouckému biskupovi a druhý zdejšímu fojtovi. Existovaly zde dále i menší svobodné statky, které jsou připomínány ještě v roce 1690. Již ve 14. století se v okolí Velkých Kunětic lámal vápenec a dolovala železná ruda. V nedalekých Burgrabicích fungovaly vápenky a několik hamrů.

Část obce patřící biskupovi byla od roku 1580 spravována rodem Supíkoviců a po třicetileté válce připadla do Frývaldovského panství. Během celoevropského konfliktu zde opakovaně řádila vojska obou znepřátelených stran a ves byla několikrát zpustošena. V držení fojtské části Velkých Kunětic se vystřídalo několik majitelů. Jmenujme alespoň Maryáše Forgáče, pány von Skal, hrabata von Strachwitz či opavskou rodinu Gastheimů. Mezi majitele patřil i Josef Schindler, který byl následovníkem známého léčitele Priessnitze. V důsledku války o rakouské dědictví bylo Slezsko rozděleno a nová hranice rozdělila Velké Kunětice na dvě části. Pruská část získala po roce 1945 název Slawniowice. Rozhodujícím momentem určující hospodářství ve zdejším kraji bylo zvýšení těžební činnosti během 19. a 20. století. Vytěžený mramor se používal k výrobě vápna a kamenickému zpracování. Po odsunu německého obyvatelstva kamenictví zaniklo a zesílil zemědělský charakter obce.

Co je k vidění

Z kulturních památek upozorňujeme zvláště na římskokatolický farní kostel Panny Marie Sněžné, pocházející ze 13. století. Rozsáhlou přestavbu kostela si vyžádal ničivý požár v první polovině předminulého století. Zajímavou památkou je i společný hrob obětí pochodu smrti z ledna roku 1945. Z 18. století pak pochází objekt bývalého fojtství (zámečku). Za vidění jistě stojí i dvě šachtové vápenky.

Zajímavost

Velké Kunětice jsou členem Mikroregionu Zlatohorsko, svazku obcí vzniklého v roce 2001. Obec je též od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka.