Uničov - město, obec, městečko, vesnice

Starobylé město Uničov leží na Severní Moravě, v Olomouckém kraji, přibližně 22 kilometrů severozápadním směrem od krajského města Olomouc. Nachází se v zajímavé hraniční oblasti mezi úrodnou Hanou a Hrubým a Nízkým Jeseníkem. Několik kilometrů jižně od města se rozprostírá chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví. V současné době žije v Uničově více než 12 000 obyvatel na poměrně velkém území s rozlohou 48,27 km².

Historie

Archeologické nálezy na území dnešního Uničova dosvědčují osídlení zdejší oblasti již v období pravěku. Založení města samotného je datováno do roku 1213 a zasloužil se o něj nejvíce moravský markrabě Vladislav Jindřich. Uničov se honosí nejstarší městskou listinou na území Moravy i Čech. Původním záměrem při zakládání města bylo vytvoření střediska těžby drahých kovů a rud. Protože však ložiska nebyla dostatečně vydatná, přesunulo se hlavní zaměření hospodářské prosperity města na rozvoj obchodu a řemesel. Napomohlo tomu i strategické umístění Uničova při cestách z východních oblastí do Prahy.

V průběhu první a druhé vlny německé kolonizace během 13. a 14. století získali převahu ve městě právě němečtí obyvatelé. Tento stav vydržel až do období husitských válek. Spory mezi přívrženci kalicha a katolíky vygradoval v obsazení města litevským knížetem Zikmundem Korybutovičem, který zlikvidoval německou správu města. Velmi rychle došlo ke změně národnostní struktury obyvatel Uničova a převahu získali opět Češi. I díky tomu se z Uničova stalo významné centrum a opora husitského hnutí na Moravě. Po nástupu Jiřího z Poděbrad došlo k vyhnání zbytku německého obyvatelstva a k udělení velkého městského privilegia Uničovu, nyní již městu královskému. Toto privilegium následně potvrdil i Vladislav Jagellonský.

Ačkoliv na počátku 17. století vzkvétal Uničov po stránce politické i hospodářské, tragédie na sebe nenechala dlouho čekat. Bezprostředně po porážce stavovského povstání bylo městu odejmuto privilegium královského města a jako hlavní správce dosazen rod Lichtenštejnů. Po pustošivém vpádu Švédů (1642) a ničivém požáru (1643) došlo k těžkým ztrátám na obyvatelstvu a zkolaboval i obchod. Hospodářské potíže přinutily představitele města k rozprodávání majetku.

Připomínkou někdejší slávy a významu města byl rok 1770, kdy zde došlo k setkání rakouského císaře Josefa II. s pruským králem Fridrichem II. Jednalo se však spíše o výjimečnou událost v dobách upadajícího vlivu venkovského městečka. Definitivní tečku za historií královského města učinil 1850. Uničov tak ztratil i poslední zbytky svého dřívějšího významu a z hlediska důležitosti v rámci monarchie se stal průměrným až nepatrným městem. Do širšího povědomí české a moravské veřejnosti se tak dostal až v roce 1948, kdy zde započala výstavba gigantického strojírenského závodu.

 

Co je k vidění

Dominantou města Uničova je trojlodní kostel Nanebevzetí Panny Marie, pocházející z první poloviny 14. století. Sousedící barokní kaple byla ke kostelu přistavěna v roce 1713. Zajímavou částí města je historická čtvrť, která byla vyhlášena městskou památkovou zónou. Na místě původní radnice zničené během třicetileté války, stojí radnice nová, pocházející z roku 1891, která se pyšní 45 metrů vysokou věží.

 

Zajímavost

Severním směrem od města se rozkládá nevelký lesík, v jehož okolí je vybudována síť malých rybníků, s romanticky vyhlížející chatovou osadou.