Uherský Ostroh - město, obec, městečko, vesnice

Město Uherský Ostroh se nachází v okrese Uherské Hradiště, ve Zlínském kraji, na někdejším ostrově v řece Moravě, vzdáleno přibližně 10 km od svého okresního města. Původně se jednalo o malé historické městečko, jenž bylo v roce 1948 sloučeno s obcemi Ostrožské Předměstí a Kvačice. Bohatý kraj moravského Slovácka kolem řeky Moravy, představuje ideální místo pro letní dovolenou. V současné době žije Uherském Ostrohu necelých 5 000 obyvatel na katastrální výměře 26,52 km².

Historie

Na místě dnešního města stála v období raného a vrcholného středověku nevelká osada Stanice. Sloužila projíždějícím karavanám obchodníků a poutníků jako místo k odpočinku a načerpání nových sil pro další cestu. Přibližně v polovině 13. století pak byla obec zakomponována do obranného systému proti Uhrům, budovaném rodem vládnoucích Přemyslovců. Právě v této době vznikají okolní významná města – Uherské Hradiště a Uherský Brod. Písemné prameny o Ostrohu hovoří poprvé již na konci 13. století a zmiňují jakéhosi Matouše z Černé Hory, působícího jako purkrabí na Ostrohu.

Uherský Ostroh byl kvůli své strategické poloze v držení krále, který jej však občas zastavoval do vlastnictví některému významnému šlechtici. Jedním z nich byl i Hašek z Valdštejna, původně zapřísáhlý odpůrce husitů. Poté co byl však v roce 1420 zajat při bitvě pod Vyšehradem, stal se z něj fanatický vyznavač kalicha a do Ostrohu dokonce pozval husitské kněze Bedřicha ze Strážnice a Tomáše z Vizovic. Především díky jejich působení se z Uherského Ostrohu stala bašta husitství, které se dokonce přezdívalo „Nový Tábor“. Během husitských válek procházelo město i jeho obyvatelé mnoha rozličnými nástrahami, kterými bylo opakované pokusy o dobytí Ostrohu či nebezpečné útočné výpady do okolních oblastí. Konečně v roce 1435 potvrdil král Zikmund městu rozsáhlé výsady a privilegia a měšťany osvobodil od krutých daní. V období následujících 50-ti let měnilo panství často své majitele, a to třeba i po dobytí města během uherské války.

Jistá stabilizace se do Ostrohu dostavila s příchodem Jana Filipice, který byl biskupem v uherském Varadíně a správcem olomouckého biskupství. Došlo k zvelebení zdejšího zámku i k rozvoji různých řemesel, společně se kterým se dostavila hospodářská prosperita a došlo i k nárůstu obyvatelstva. Po bitvě na Bílé hoře se stalo ostrožské panství předmětem rozsáhlých konfiskací a započala zde probíhat rozsáhlá rekatolizace. Kromě toho zde opakovaně řadili zdivočelé soldatesky švédských, tureckých, uherských i císařských vojáků. Z těchto děsivých pohrom se město vzpamatovávalo po více než 200 let.

Do 19. století vstupoval Uherský Ostroh s pověstí města řemeslnicko-zemědělského charakteru, orientovaného především na kvalitní vinařství. Dlouholetí majitelé Lichtenštejnové počali rozprodávat jednotlivé části panství novým majitelům, kteří zde začali realizovat své podnikatelské záměry. Nové podniky a výrobny určily směr hospodářské orientace města i oblasti na další desítky let.

Co je k vidění

Největším lákadlem pro návštěvníka Ostrohu bude jistě zdejší nádherný zámek, ve kterém se v současnosti nachází Sladovnické muzeum a regionální fonotéka „Údolí moravských vín“. Z církevních staveb stojí za zmínku  pozdně barokní farní kostel sv. Ondřeje. Zajímavý odkaz minulosti představují barokní sochy sv. Floriána či sv. Jana Nepomuckého. Upomínku na padlé bojovníky I. světové války představuje pomník od Františka Úprky.

Zajímavost

Městem prochází turisticky vyhledávaná vodní cesta – Baťův kanál či Moravská cyklistická stezky.