Staré Město - město, obec, městečko, vesnice

Staré Město je městem ležícím v Olomouckém kraji, v okrese Šumperk, na severu Moravy. Rozkládá se mezi Králickým Sněžníkem, Jeseníky a Rychlebskými horami. Protéká tudy říčka Krupá a někdy je též označováno jako Staré Město pod Sněžníkem. Jedná se o ideální výchozí bod pro turistické a trampské výpravy do okolní nádherné horské oblasti. Železniční trať jej spojuje s nedalekými Hanušovicemi, odkud vede i silnice, procházející romantickým údolím říčky Krupé. Pro turisty vyhledávající zvláště oblasti hřebenů masivu Králický Sněžník a Rychlebských hor je připraveno na čtyři desítky rekreačních zařízení. V letních měsících sem s oblibou zajíždějí i milovníci cykloturistiky, rybaření a myslivosti. V současné době žije ve Starém Městě přibližně 2000 obyvatel na území o katastrální výměře 86,3 km².

Historie

Původní označení města znělo Goldek, což znamenalo Zlatý kout, nebo Zlatý roh. Název Staré Město se začal používat až v průběhu 15. století. K osídlení zdejší oblasti došlo v průběhu hornické kolonizace severní Moravy v druhé polovině 13. století. Během dalších desetiletí sloužilo město jako sídlo pozdějšího kolštejnského panství. V písemných pramenech se první zmínka o Starém Městě objevuje v litině z roku 1325. Tou daroval rytíř Jan Wüstehube Staré Město cisterciáckému klášteru v Kamenci v Kladsku. K povýšení na městečko a na svobodné horní město došlo zřejmě za vlády Karla IV. Báňská dílna byla zničena během husitských válek a o obnovu dolů i městečka samotného se zasloužili noví majitelé – páni ze Zvole. Zvláště Václav ze Zvole se zasadil o komplexnější rozvoj řemesel a udělení práv ohledně konání výročních trhů. Od roku 1582 vlastnili město páni z Vrbna.

Těsně před vypuknutím třicetileté války se Staré Město dostalo do majetku rytířů Petřvalských z Petřvaldu.  Eliška Petřvaldská nechala strhnout dřevěné domy a na nově vytyčeném čtvercovém náměstí nechala vystavět domy zděné. Zasloužila se i o výstavbu kostela a nové radnice. Během třicetileté války Staré Město získali do správy Lichtenštejnové, kteří zůstali zdejšími pány až do roku 1848. Zaměřovali se na podporu zemědělství a lesnictví, obnovili i činnost těžební. Velkým přínosem pro městskou pokladnici byl i obchod se solí, který probíhal mezi Kladskem a Slezskem. V 19. století zde vznikla malá textilní manufaktura a později doly na dolování tuhy. V roce 1903 přibyl další průmyslový podnik – jirchárna. S průmyslovým rozvojem šel ruku v ruce i rozvoj dopravní sítě. V roce 1905 byla otevřena lokální železniční dráha z Hanušovic do Starého Města.

Co je k vidění

Ze zajímavých kulturních staveb upozorňujeme zvláště na pozdně renesanční kostel sv. Anny, který byl postaven na počátku 17. století. Obklopuje jej ohradní zeď s bránou a kaplemi Kristovy korunovace a Olivétské hory s márnicí z druhé poloviny 18. století. Budova původně renesanční radnice byla přestavěna na konci předminulého století. Ve středu náměstí najdeme kašnu s Neptunem z počátku 19. století. S komplexní historií Staroměstska seznamuje zájemce muzejní expozice, otevřená v roce 2001.

Zajímavost

Ze zajímavých tipů na výlet doporučujeme návštěvu objektu těžkého a lehkého opevnění z meziválečné doby. Místní jezdecké kluby pak nabízejí možnost volných projížděk na koních. Přibližně 5 kilometrů od Starého Města doporučujeme navštívit ski areál v Hynčicích pod Sušinou.