Město Sokolov.

Při soutoku řek Ohře a Svatavy v Karlovarském kraji leží okresní město Sokolov, jehož název se používá teprve od roku 1948. Do té doby se toto okresní město v západních Čechách nazývalo Falknov nad Ohří. Sokolov má přibližně 25 tisíc obyvatel a katastrální výměru 22,9 km².

Ráz města je silně ovlivněn těžbou uhlí a s tím souvisejícím těžebním průmyslem.

Historie Sokolova.

První písemná zmínka o Sokolově se objevuje již v roce 1279, ve které je i připomínán šlechtický rod Nothaftů de Valkenawe, usazující se během 12. a 13. století na Loketsku a Chebsku. V té době byl též postaven v místech dnešního zámku kamenný hrádek. V jeho okolí se v průběhu let vytvořilo malé poddanské městečko. Sám hrádek pak byl významně přestaven za vlastnictví celého panství rodem Šliků, kteří jej obdrželi jako odměnu za finanční pomoc císaři Zikmundovi v 15. století.


Blízkost k západním hranicím též určovala národnostní složení obyvatelstva, které bylo většinou německého původu. V průběhu 16. století sem stále silněji pronikala luteránská reformace a brzy takřka zcela potlačila katolicismus. Po bitvě na Bílé Hoře se však novými správci celého panství stali Nosticové, kteří započali s důslednou rekatolizací. Ke konci 17. století tu byl postaven kapucínský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského, jehož krypta se stala rodinnou hrobkou nosticovské dynastie.

S koncem 18. století přichází důležitá změna v dějinách města. Ačkoliv se již několik staletí vědělo o existenci rozsáhlých ložisek hnědého uhlí, právě až v této době se objevili výraznější pokusy o jeho těžbu. Prvním kdo začal v této době těžit uhlí, byl sokolovský měšťan Matouš Leistner, v tehdejší osadě Ovčárna. Ale až rozšíření železniční trasy z Chomutova do Chebu v roce 1870 se stalo tím pravým impulsem pro průmyslový a především těžební rozvoj. Vznikaly stále nové závody, původní orientace města na zpracovávání chmele bylo definitivně potlačeno a převládl průmyslový charakter. Společně se vznikem nových pracovních míst se sem stěhovalo mnoho desítek lidí z vnitrozemí a město se tak započalo výrazně rozrůstat. Vyvažoval se tak i národností poměr jeho obyvatel.

Vznik samostatného státu v roce 1918, jakož události v Praze nebyl přijat místními obyvateli s velkým nadšením, což vyplývalo ze stálé převahy obyvatel německé národnosti. Až 20. léta situaci poměrně stabilizovala. Hospodářská krize však zasáhla pohraniční oblasti s velkou intenzitou a ze Sokolova se stalo centrum sociálního napětí, z čehož těžili příslušníci Henleinovi strany, kteří v druhé polovině třicátých let ovládli město i celý okres a po vzniku tzv. druhé republiky se město stalo součástí Říše německého národa.  Byl zde zřízen i tzv. „lazaret“, ve kterém zemřelo na 2 200 sovětských válečných zajatců. K osvobození americkou armádou pak došlo 7. května 1945.

Vážný problém s poválečným odsunem německých obyvatel, také na čas ochromil samotnou životaschopnost města, které dokonce muselo čelit úvahám o zaniknutí. K tomu však nedošlo, Falknov byl přejmenován na Sokolov a dnes patří k významným městům Karlovarského kraje.

Co je v Sokolově k vidění.

Nejvýznamnější památkou Sokolova je tamější zámek, který je situován do středu města, má za sebou bohatou architektonickou historii a poslední generální oprava proběhla v letech 1993 – 1994. Nachází se v něm i Krajské muzeum Sokolov, které je specializované na hornictví.
Za vidění též stojí renesanční budova historické radnice na Starém náměstí, či Hornický dům, který byl středobodem společenského i kulturního života během 20. století a jeho průčelí zdobí reliéf pojmenovaný „Jeden den ze života horníka“.
Ze sakrálních staveb je třeba uvést barokní kostel sv. Jakuba Většího, či k rekatolizačnímu působení postavený kapucínský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského, dnes sloužící jako koncertní síň.

Zajímavost Sokolova.

V centru města stojí cca 300 let starý topol kanadský, který dorostl výšky 35,5 m a je evidován od roku 1984 jako chráněný památný strom.