Rakovník - město, obec, městečko, vesnice

Město Rakovník.

Správní město Rakovník se nachází v členité krajině středních Čech, přibližně 60 km západně od Prahy. Je významným průmyslovým a kulturním centrem středních Čech, protéká jím Rakovnický potok a stojí na místě kdysi rozsáhlého mokřinatého údolí. Žije v něm přibližně 17 tisíc obyvatel, katastrální výměru má 18,5 km² a pro svou bohatou kulturně-historickou zástavbu do něj každoročně zamíří velké množství návštěvníků.

Historie Rakovníka.

Historie Rakovníka je opředena mytickou sítí legend a bájí, ze kterých je tou nejznámější pověst o ženě, která v době velkého hladomoru uvařila svým dětem z místního potoka vylovené raky, aby je sprovodila ze světa plného bídy. Když se však dětem ani jí po požití raků nic nestalo, stali se naopak raci oblíbenou pochoutkou a místní osídlení se započalo rozrůstat v osadu a následně město.
Reálně se však první zmínka o Rakovníku objevuje v listinách z roku 1252, kdy je označován jako sídlo soudu. Svůj název pak zřejmě dostal podle druhu porostu, objevujícího se v místních mokřinách. Město bylo vystavěno na velmi strategickém místě u obchodní stezky, kterou proudilo zboží z Evropy do středu Čech. Dnešní podobu města utváří dlouhé náměstí, které bylo vybudováno okolo roku 1300. Městská práva byla definitivně městu potvrzena již v průběhu 13. století, konkrétně majestátem českého krále Jana Lucemburského.
Osudy města Rakovníka byly úzce spjaty s postavením nedalekého významného hradu Křivoklát. I díky němu bylo město oblíbené u panovnického dvora a v dobách vlády Jiřího z Poděbrad se dokonce mohlo honosit privilegiem, umožňujícím se Rakovníku opevnit se. Majestátem Rudolfa II. z roku 1588 pak bylo město povýšeno mezi královská města a zbavilo se tak částečně závislosti na postavení královského hradu Křivoklát. Do této doby také spadá významný rozvoj města, kdy se kromě kamenného opevnění rozšiřovalo též hospodářsky významné chmelařství a kvetla i architektonická výstavba.
Období prosperity ukončila třicetiletá válka, na jejímž počátku se u Rakovníka střetla koaliční a stavovská vojska. Tento střet jakoby předznamenal trudná léta, během nichž byl Rakovník několikrát vypleněn, a město se téměř vylidnilo. Ve druhé polovině 17. století došlo k dalším dvěma katastrofám a to ničivé povodni a smrtonosné epidemii moru.
Rakovník se dlouho oklepával z katastrof 17. století a zásadně svou tvář proměnil až ve století 19., kdy se stal okresním městem, a započala rozsáhlá rekonstrukce. K hlavním dominantám náměstí, radnici a kostelu se připojily budovy městské spořitelny a občanské záložny, které symbolizovaly nové mocenské rozvržení. V roce 1833 zde byla založena i nejstarší reálná škola v Čechách, kterou nejprve vedli piaristé a později premonstrátští kněží. Docházelo k postupnému vysoušení okolním mokřin a k rozvoji průmyslu spolu s odstraněním hradeb přispělo i založení cukrovaru a keramického závodu.
Po krušných časech pohraničního města během druhé světové války pokračovala po osvobození výstavba rozličných zařízení (sportovní hala, bazén, letní kino) i rozšiřování obytné zástavby.

Co je v Rakovníku k vidění.

Mezi významné městské památky patří kostel sv. Bartoloměje z poloviny 14. století, mariánský sloup nacházející se na hlavním náměstí a především zachované dvě brány z původního opevnění – Vysoká a Pražská.
Celé Rakovnicko je pak vyhledávaným turistickým místem díky krásné přírodě i zajímavým památkám. Mezi nimi je nejznámější hrad Křivoklát či zříceniny hradů Týřova a Krakovce. Křivoklátské lesy s řekou Berounkou přímo vybízejí k letní návštěvě a sběru hojného množství lesních plodů.

Zajímavost Rakovníka.

Rakovník proslavil ve svých povídkách místní rodák, spisovatel Zikmund Wintr (např.: Nezbedný bakalář). Na jeho počest je každoročně pořádán divadelní festival Wintrův Rakovník. Město Rakovník se objevuje i v několika českých filmech (např.: Vážení přátelé ano, Trhala fialky dynamitem).