Nová Paka - město, obec, městečko, vesnice

Město Nová Paka leží v Jičínském okrese v Královehradeckém kraji a v současnosti zde žije přibližně 9 500 obyvatel, na katastrální výměře 28,68 km². Největším lákadlem pro návštěvníka Nové Paky je pestrá a tajuplná krajina obklopující město, ve které se snoubí blízkost Českého ráje a horských vrcholků Krkonoš.

Historie

První písemná zmínka o Nové Pace pochází z roku 1357, kdy je prokázáno u soutoku dnes již zakrytých potoků Brdského a Rokytky osídlení vedoucí ke vzniku města. Písemný záznam je uváděn v souvislosti dosazení faráře ke kostelu svatého Mikuláše, který zde již v té době stál.

O dějinách města existuje minimum písemných záznamů, které zřejmě shořely při některém z městských požárů či se je doposud nepodařilo dohledat. Jisté je to, že v roce 1716 již ve městě stála první socha, a to mariánský, neboli morový sloup, který upomínal na děsivou morovou epidemii. Morové rány zasáhly město ve dvou zásadních vlnách a vyžádaly si za oběť desítky obětí. První se Pakou přehnala v roce 1586 a druhá v roce 1625. Ta si vyžádala přes 450 lidských životů. Během třicetileté války bylo město vypleněno švédskou armádou a v roce 1666 poničil většinu budov na hlavním náměstí ničivý požár.

Významným poutním místem se stala Nová Paka v 18. století, kdy byla vystavěna jedna z nejkrásnějších staveb ve městě – Pavlánský klášter s chrámem Nanebevzetí Panny Marie. Na výzdobě interiéru se podílela významná jména tehdejší umělecké sféry, např.: Petr Brandl, J. Kramolín či Josef Führich.  Během následujícího století byl klášter v rámci josefínských reforem  zrušen a později byl využíván jako nemocnice.

V polovině 17. století byl do Nové Paky uveden řád paulánů, s nímž se rozvinula i pivovarská činnosti, která město proslavila v širokém okolí. Sami měšťané se zasloužili o založení akciové společnosti, jenž měla za cíl vybudování nového pivovaru. První várka piva se uvařila v roce 1872 a produkce pokračovala po další desítky let. Po únorovém komunistickém puči došlo ke znárodnění pivovaru a přísun investic se snížil na minimum.

Zajímavost

Pozoruhodnou architektonickou stavbou v Nové Pace je řecko-katolický kostel, který byl do města přenesen z tehdejší Zakarpatské Ukrajiny, v roce 1930.

Památky

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Na život města měl právě velký vliv paulánský klášter a kostel  Nanebevzetí Panny Marie. Na základě místní pověsti o nalezení zázračné sošky Panny Marie ve zlatých dolech v nedaleké Stupné byl podle přání maršálka Rudolfa Tiefenbacha vystavěn klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Klášter byl dostavěn v roce 1701 a kostel poprvé vysvěcen v roce 1724. Z Nové Paky se stalo významné poutní místo, chodilo sem množství poutníků, kteří město povznesli ekonomicky.

Klášterní huť

Mocný vliv měla klášterní huť i na architekturu města a výtvarný projev. Město se rozrostlo, stalo se centrem národního obrození v Podkrkonoší a koncem 19. století se nebývalým způsobem rozšířila průmyslová textilní výroba, která navázala na starší tradice.

Sucharův dům

Suchardův dům nechal postavit v novorenesančním slohu Antonín Sucharda mladší v létech 1895-1896. Na výzdobě domu se podíleli členové rodu a freskou Sv. Božetěcha i Mikoláš Aleš, svědek na svatbě Anny Suchardové a Aloise Boudy. Rod Suchardů je unikátní tím, že od roku 1770,  kdy se narodil Jan Sucharda starší, byl až do dnešní doby snad každý ze členů rodu výtvarným umělcem. Nejznámější je jistě Stanislav Sucharda (1866-1916), tvůrce pomníku Palackého v Praze a jeho bratr Vojta Sucharda (1884 -1968), autor dřevořezeb apoštolů na Staroměstském orloji.  Nedaleko Suchardova domu se narodil spolutvůrce výzdoby Národního divadla Josef Tulka a akademický sochař Bohumil Kafka – autor největší jezdecké sochy (Jan Žižka na Vítkově v Praze).

Kulturní život

V létech 1890 – 1910 vzrostl počet obyvatel téměř dvojnásobně a začaly se objevovat i zajímavé obytné, školní a průmyslové stavby. Do pozoruhodných rozměrů se rozrostl kulturní a spolkový život.. O tom všem se nejvíce dozvíte v historické expozici Městského muzea v Suchardově domě, kde jsou pořádány i zajímavé výstavy.

Další zajímavosti

Z Nové Paky pochází členové Skupiny 42 – malíř František Gross, fotograf Miroslav Hák, sochař Ladislav Zívr, akademičtí malíři Čílové, Otakar Zemina a mnozí další. V muzeu uvidíte i betlém a seznámíte se s historií města a jeho řemeslnými tradicemi. V zahradě Suchardova domu je ve vitríně vystaven „zkamenělý strom“ – araukarit, který měří 8,20 m. Přes ulici je další expozice muzea – Klenotnice drahých kamenů a Spiritismu v Podkrkonoší. Jsou to expozice opravdu ojedinělé. V Klenotnici  jsou vystaveny drahé kameny (acháty, ametysty, jaspisy, karneoly, křišťály,....). Můžete se vydat na cestu geologickým vývojem a obdivovat prokřemenělé zbytky kapradin, přesliček, plavuní, stromů, ale i stopy života dávných živočichů.  Jejich největší zvláštností je, že ve své různorodosti byly většinou nalezeny v okruhu  pouhých 10 km kolem Nové Paky. V podkroví budovy Klenotnice je expozice Spiritismu v Podkrkonoší, kde uvidíte zajímavé medijní kresby. Nová Paka byla totiž centrem spiritismu a Karel Sezemský vydával časopis Posel záhrobní a knihy v nakladatelství Spirit. Nová Paka stojí za návštěvu, budete příjemně překvapeni.

S Novou Pakou je spojen pojem Novopacko

Novopacko v Podkrkonoší leží mezi význačnými turistickými oblastmi českého ráje a Krkonoš. Tato zajímavá oblast je zhruba vymezena prostorem jehož vrcholy tvoří hrady Kumburk, Pecka, zaniklý Levín a lokalita Na Zámkách. V tomto prostoru, členěnému údolími a táhlými hřbety, leží město Nová Paka. Po dlouhá staletí byly osudy města s historií hradu Kumburk spojeny. Na Novou Paku dnes přirozenou zástavbou navazuje obec Stará Paka. Je jistě starší, ale připomínaná je v listinách později. Dodnes se zde a v okolních obcích dochovalo několik roubených lidových staveb, z nichž nejzajímavější je stará škola z roku 1799. Od konce 19. století se stala Stará Paka důležitou železniční křižovatkou.

Pecka

Dalším významným místem Novopacka je známé letovisko městečko Pecka, které je městečkem jmenováno od roku 1382. Vzniklo pod stejnojmenným hradem v roce 1322. Městečko proslavil především slavný spisovatel, cestovatel a hudebník Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, jehož na Pecce císařští zatkli a v roce 1621 byl popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Hrad Pecka má velice zajímavou a poutavou expozici, rozhodně stojí za návštěvu stejně jako nedaleké Lázně Bělohrad, kde se narodil spisovatel Karel Václav Rais.

Celé Novopacko Vás zaujme krevelově zbarvenou půdou, tvary kopců, které v sobě skrývají pohádkové poklady drahých kamenů, zkamenělých zbytků rostlin a stromů. Jde o místo svébytné, ale zároveň s krásnými výhledy do kraje i na nedaleké Krkonoše. Tato skutečnost se odráží i ve světě duchovním, plném tajemství a záhad. Je to kraj umělců, blouznivců, podivínů i spiritistů.

Kontakt:

Dukelské náměstí 39

50901

+420 493 760 111

+420 493 760 120

posta@munovapaka.cz

www.munovapaka.cz