Moravská Třebová - město, obec, městečko, vesnice

Moravská Třebová, je město, ležící na pomezí Čech a Moravy. Historicky náleží na moravskou stranu česko-moravské zemské hranice. Ovšem díky správní reformě je součástí Pardubického kraje v okrese Svitavy. Městečko ležící ve zvlněné krajině má asi 12000 obyvatel a z jihu ho obtéká říčka Třebůvka.

Historie

Město bylo založeno ve druhé polovině 13. století českým šlechticem Borešem z Rýzmburka, nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1270. Je to typické město z dob německé kolonizace založené na zelené louce. Vyznačuje se téměř pravidelným čtvercovým půdorysem se zaoblenými rohy, čtvercovým náměstím a pravoúhlou, šachovnicovitě uspořádanou sítí ulic. Podoba Moravské Třebové je dána historickým vývojem, velkou roli v jeho podobě sehráli vzdělání majitelé města. Nejdřív doba Ladislava z Boskovic po roce 1486 a zejména za vlády Žerotínů v 16. a 17.století. Za jejich vlády byla postavena řada staveb a uměleckých děl, město bylo centrem humanistické vzdělanosti a dostalo přízvisko Moravské Atény. Příležitost k přestavbám poskytly velké požáry v letech 1509 a 1541, po kterých město bylo na stejném místě obnoveno. Bohaté měšťanstvo, většinou bohatí soukeníci a pláteníci německého původu, přestavělo své domy na patrové z kamene a cihel. Byly zpevněny i městské hradby. Ve stejné době byl přestaven hrad na renesanční zámek, přestavba trvala poměrně dlouhou dobu a byla dokončena až za Ladislava Velena ze Žerotína, humanisty který po studiích na západoevropských univerzitách a svém návratu do Moravské Třebové, pozval ke svému dvoru řadu významných umělců té doby. Po odchodu posledního protestantského Žerotína v roce 1621 do exilu zažívalo město úpadek. Novými majiteli se stali katoličtí Lichtenštejnové. Požáry a následná třicetiletá válka i později probíhající barokní a klasicistní přestavby značně změnily jeho renesanční vzhled. Do roku 1945 byla Moravská Třebová součástí německého jazykového ostrova zvaného Hřebečsko a v jejím hospodářském životě vždy dominovala textilní výroba.

Co je k vidění 

I přes strasti kterými muselo městečko projít je velmi krásné a zachovalé. Je v něm k vidění celá řada památek a také bylo roku 1980 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Zámek, přestavěný za Žerotínů do renesanční podoby, roku 1840 vyhořel. Zachovalo se jen manýristické arkádové předdvoří a zejména jedna z nejstarších rene¬sančních památek dochovaných na sever od Alp - zámecký portál z roku 1492. Zámek je postupně rekonstruován. V centru je dochována celá řada architektonicky cenných měšťanských domů. Obdiv si zaslouží především domy renesančních s mazhausy a vstupními portály. Na náměsti stojí pěkná radnice. Původně pozdně gotická a v renesanční slohu přestavěná. Hodnotná umělecká díla jsou zachována i z období baroka, kdy ve městě působili vynikající umělci jako J. T. Supper, J. Pacák a další. Baroko představují kostel Nanebevzetí P. Marie z roku 1726, Loretánská kaple zdobená freskami, dále je ve městě ranně barokní františkánský klášter s klášterním kostelem sv. Josefa a morový sloup.

Zajímavost 

Na východním okraji města, na Křížovém vrchu s kalvárií, je ojedinělý soubor renesančních kamenných náhrobků a pozdně gotický kostel Nalezení sv. Kříže. Z vrchu jsou pěkné výhledy na město a okolí.