Litovel - město, obec, městečko, vesnice

Město Litovel leží na Severní Moravě, přibližně 10 km severozápadním směrem od krajského města Olomouc. Poloha v srdci chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví společně s mnoha architektonickými i přírodními skvosty mu zajistila všeobecně používanou přezdívku „Hanácké Benátky“. Jistě to souvisí i s řekou Moravou, která městem protéká a vytváří zde šest ramen. Na poměrně široké rozloze 46,39 km² žije něco přes 10 tisíc obyvatel.

Historie

Založení města Litovle spadá do období vnější kolonizace českých a moravských zemí v druhé polovině 13. století. Král Přemysl Otakar II. se pro toto místo rozhodl i s ohledem na existenci slovanské rybářské vsi, která se rozkládala na místě dnešního Starého města. Připomínají ji i kapr a štika, umístnění v současném městském znaku.

V písemných pramenech se první zmínky o Litovli objevují v roce 1287. Během dalších několika desítek let bylo město opevněno rozsáhlými hradbami, jejichž částečné pozůstatky se dochovaly do dnešních dní. Po nelehkém období husitských válek klesla Litovel na poddanské město. Majitelé zdejšího panství se rychle střídali a patřili mezi ně i rody Vlašimů, Boskoviců či Lichtenštejnů. Právě za pánů z Boskovic se rozvíjela řemeslnická výroba a město prosperovalo. Klasickým výrobním oborem se stalo soukenictví a později i plátenictví.

Krátce před vypuknutím třicetileté války vyženili Litovel páni z rodu Lichtenštejnů. Příliš pozornosti však zdejším událostem nevěnovali, a proto docházelo k postupnému hospodářskému i sociálnímu úpadku. Ten ještě znásobily strasti třicetileté války a následné opakované požáry. Ničivé morové epidemii pak Litovel přivedly na pokraj zániku a jejich následky pociťovalo zdejší obyvatelstvo po dobu mnoha desítek let.

Významným zlomem k lepšímu bylo založení pivovaru a cukrovaru v druhé polovině 19. století. To přineslo velké množství nových pracovních míst a během několika let i nezanedbatelné částky do městské kasy. V brzké době se mohla Litovel považovat za průmyslové centrum Moravy. Jistě k tomu přispěl i provoz na nové železniční trati vedoucí do Olomouce. Kromě pivovarnictví se o rozvoj silně přičinily i továrny na výrobu rádio-přístrojů a papírenských strojů.

Co je k vidění

K turisticky vděčným památkám v Litovli patří nejvyšší radniční věž na řece Moravě, jež se vypíná do výšky 72 metrů. Z jejího ochozu je nádherný výhled do vzdáleného okolí. Procházku po městě zpříjemní i přechod nejstaršího funkčního kamenného mostu na Moravě. Z dochovaných staveb jmenujme kostel sv. Marka, kostel sv. Filipa a Jakuba, novorenesanční budovu gymnázia či pozůstatky městských hradeb.

Zajímavost

V symbolickém půlkruhu kolem historické části města se rozkládají pověstně litovelské parky. Tím nejznámějším a zároveň největším jsou tzv. Smetanovy sady, situovány kolem dvou nádherných chovných rybníků.