Lázně Bohdaneč - město, obec, městečko, vesnice

První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1343. Zaznamenává spor mezi občanem Křížem a bohdanečským farářem, který vyvrcholil rvačkou, při níž byla rozbita oltářní deska. Je však pravděpodobné, že osada vznikla mnohem dříve a jméno Bohdaneč vzniklo podle odborné literatury z osobního jména Bohdan. Ve čtrnáctém století patřil Bohdaneč pánům z Cimburka, 8. ledna 1491 panství za 33 tisíce kop grošů českých koupil Vilém z Pernštejna. Jeho vláda znamenala pro Bohdaneč dobu největšího rozkvětu. Obci byla udělena různá významná privilegia, rozkvetl obchod a řemeslná výroba. Nejvýznamnějším počinem pana Viléma bylo založení rybničního hospodářství, jehož byl Bohdaneč střediskem. Dodnes je z tohoto hospodářství zachováno a nadále udržováno 44 rybníků.

Na konci 19. století přineslo významnou změnu do života městečka založení slatinných lázní Janem Veselým, nájemcem rybničního hospodářství. Zkušební provoz byl zahájen roku 1897, v prvním roce využilo služeb lázní 70 pacientů. V roce 1908 byla zavedena mezi obcemi Bohdaneč a Pardubice první česká pravidelná veřejná autobusová linka, na které jezdil autobus Laurin&Klement, který byl majetkem zakladatele lázní Jana Veselého. Bohdanečským občanům pak lázně poskytovaly možnost zaměstnání a využívaly práce místních řemeslníků. V té době také došlo k rozšíření lázní a zvýšila se jejich popularita. Dnes lázně nabízejí slatinou léčbu, elektroléčbu, vodoléčbu, tělocvik, masáže a inhalace. Za kalendářní rok se v nich vystřídá na 7000 pacientů.

Statut lázeňského místa získal Bohdaneč v roce 1963. Městem se stal v roce 1971. Oficiální změna názvu na Lázně Bohdaneč byla přiznána městu 1. března roku 1980. Znak města Znak města vnikl - podle pověsti - když se vojákům z Bohdanče při účasti v tažení do Itálie ve vojsku knížete Vladislava II. podařilo jako prvním překonat milánské hradby a za svou statečnost obdrželi znak. Je půlený, v jedné polovici se zlatým žebříkem v černém poli, ve druhé s červenobílou šachovnicí představující údajně hradbu. Skutečnost je však jiná. Pardubické panství i Bohdaneč vlastnili v patnáctém století páni z Miletínka, kteří měli ve znaku šachovnici, žebřík pak Zub z Landštejna, kterému Bohdaneč krátkou dobu náležel. Anděl symbolizuje lásku, orel sílu, koruna moc.

Znak města

Znak města vnikl - podle pověsti - když se vojákům z Bohdanče při účasti v tažení do Itálie ve vojsku knížete Vladislava II. podařilo jako prvním překonat milánské hradby a za svou statečnost obdrželi znak. Je půlený, v jedné polovici se zlatým žebříkem v černém poli, ve druhé s červenobílou šachovnicí představující údajně hradbu. Skutečnost je však jiná. Pardubické panství i Bohdaneč vlastnili v patnáctém století páni z Miletínka, kteří měli ve znaku šachovnici, žebřík pak Zub z Landštejna, kterému Bohdaneč krátkou dobu náležel. Anděl symbolizuje lásku, orel sílu, koruna moc.

Naučná stezka - Gočárův okruh

Naučná stezka - Gočárův okruh je 5 km dlouhá vycházková trasa nabízející nenáročnou pěší turistiku městem i volnou krajinou v kombinaci s možností seznámit se s pozoruhodnými místy a stavbami města Lázně Bohdaneč. Pojmenování okruhu je vedeno snahou připomínat významného architekta Josefa Gočára a zejména výsledky jeho působení ve městě na počátku 20. století.

Trasa začíná i končí na náměstí, kde nikdo neprojde bez povšimnutí kolem barokního kostela či renesanční budovy radnice. Mezi nejzajímavější zastavení naučné stezky patří lázeňský pavilon Gočár, vodojem a funkcionalistická vila (vyprojektované J.Gočárem), dále pak sluneční hodiny, Kuttnerova kaplička, Tillerovo sedátko nebo „růžový tank“…

Zastavení naučné stezky

1. Bohdanečská radnice

2. Masarykovo náměstí, Lázně Bohdaneč

3. Gočárův penzion Škroup

4. Kostel sv. Maří Magdalény

5. Sluneční hodiny, Lázně Bohdaneč

6. Léčebné lázně

7. Lázeňský pavilon Gočár

8. Lázeňský park, Lázně Bohdaneč

9. Kuttnerova kaplička, Lázně Bohdaneč

10. Tillerovo sedátko

11. Gočárův vodojem

12. Růžový tank

13. Alej ke hřbitovům, Lázně Bohdaneč

14. Bohdanečské hřbitovy - památníkík obětem světových válek

15. Gočárova vila, Lázně Bohdaneč

Opatovický kanál

Základním vodním dílem pernštejnské rybniční soustavy je Opatovický kanál, v Lázních Bohdanči nazývaný Halda. Počátek má u jezu před Vysokou nad Labem a zpět do Labe se vlévá u Semína. Měří 32,5 km a ještě i po půl tisíciletí slouží účelům, k jakým byl vybudován. Je stavebně technickou památkou raně renesančního vodního stavitelství.

Hlavní funkcí Opatovického kanálu je napájení okolních rybníků, především Velké a Malé Čeperky, Oplatila, Jezera, Bohdanečského, Sopřečského a dalších rybníků, s nimiž je spojen napájecími struhami. Základní, dodnes dochovanou podobu, dostal kanál v roce 1513 od svého stavitele Viléma z Pernštejna, který jím napájel svých 230 rybníků pardubické rybniční soustavy. Na několika místech se kanál kříží s níže položenými vodotečemi díky důmyslné konstrukci akvaduktů. Jeden z nich je možné ještě dnes najít u Semína. Zajímavé je, že kanál v minulosti sloužil také jako součást bohdanečského dřevěného vodovodu.

Opatovický kanál je s menšími obtížemi splavný na běžné loďce po celé délce toku. Vodáci však musí počítat s větším množstvím nízkých lávek a míst, která jdou překonat obvyklým způsobem. Pro vyznavače cyklistických výletů vyznačila bohdanečská radnice v terénu cyklotrasy podél Opatovického kanálu, které jsou vhodné jak ke sportovní jízdě, tak pro víkendové vyjížďky celé rodiny.

Dále můžete navštívit Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník

Kontakty

Městsko - lázeňské informační centrum Lázně Bohdaneč 

Perštýnská 117

533 41 Lázně Bohdaneč

infocentrum@lazne.bohdanec.cz

www.lazne.bohdanec.cz

Tel: 466924221

Fax: 466924221