Lanškroun - město, obec, městečko, vesnice

Město Lanškroun leží na rozhraní Východní Čech a Moravy, nedaleko od České Třebové. Poloha v podhůří Orlických hor s okolní krajinou plnou hlubokých lesů a mnoha rybníky, každoročně do Lanškrouna přiláká stovky milovníků aktivního odpočinku a sportovních nadšenců. Město samotné pak nabízí mnoho historicky významných památek, které z něj činí atraktivní místo, vybízející k návštěvě. V současnosti zde žije přibližně 10 000 obyvatel a katastrální výměra města činí 20,64 km².

Historie

Založení Lanškrouna souvisí s rozsáhlou kolonizací v druhé polovině 13. století, jejímž inspirátorem byl král Přemysl Otakar II. Původním záměrem panovníka vytvořit z nového města hlavní ekonomické centrum rozsáhlého lanšperského panství. Nejznámějšími kolonizátory byli Oldřich z Drnholce, Heřman z Ostěchu a samozřejmě Přemysl Otakar II.

V písemných pramenech se z Lanškrounem poprvé setkáváme v listině Vratislava z Pernštejna, datované do roku 1285. Po smrti významného vlastníka města, Záviše z Falkenštejna, daroval král Václav II. Lanškroun nově zbudovanému cisterciáckému klášteru na Zbraslavi u Prahy. Přestavba augustiniánského kláštera na renesanční zámek v roce 1371 je již spojována litomyšlským biskupem, Petrem Jelitem. Po nelehkém období husitských válek se dostalo celé zdejší panství do vlastnictví pánů Kostků z Postupic. Mezi nejvýznamnější držitele města v období 15. století, patří rod Pernštejnů. S těmi je spojován i hospodářský vzestup města, vycházející z přidělení řady významných privilegií. V roce 1568 byl ve městě postaven první pivovar.

Během třicetileté války bylo mnoho českých i moravských měst vydrancováno a poničeno švédskými i císařskými vojsky. Bohužel ani Lanškroun nebyl výjimkou. Vzniklé újmy se snažili vykompenzovat nově příchozí němečtí osadníci, kterým se podařilo prosadit německou správu. Pozitivní vliv nových obyvatel se naplno projevil v průběhu 18. a 19. století, kdy Lanškroun procházel obdobím hospodářského i kulturního rozmachu. Ten dokládá i stavba železniční přípojky Lanškroun – Rudoltice v Čechách, která byla dokončena v roce 1885. Ten samý rok však město zasáhla děsivá katastrofa, v podobě epidemie cholery. Té padlo za oběť více jak 250 obyvatel.

Dramatickým vývoj následoval v Lanškrouně po vzniku Československé republiky v roce 1918. Německá správa města odmítala připojení k nově vzniklé republice a vytvořila se dokonce i německá národní rada. K vyřešení situace musela být povolána armáda, nacionalistické tendence však přetrvávaly. Výhradně českým městem se Lanškroun stal až po skončení druhé světové války a nuceného odsunu německého obyvatelstva.

Co je k vidění

Centrum města je tvořeno čtvercovým náměstím, které je charakteristické pro města zakládaná na tzv. zelené louce. Na náměstí stojí renesanční budova radnice, pocházející z druhé poloviny 16. století a klasicistně přestavená v průběhu 19. století. V jihovýchodní části náměstí pak ční 50 metrů vysoká, pětipatrová hranolová věž. Turistickým lákadlem je i renesanční zámek, v kterém v současnosti sídlí regionální muzeum. Církevní dominantou města je barokně upravený kostel svatého Václava a za shlédnutí stojí i empírový kostel svaté Máří Magdaleny.

Zajímavost

Vydá-li se návštěvník Lanškrouna severozápadním směrem od města, dorazí na komplex několika rybníků, přičemž ten největší, nazývaný Dlouhý, slouží k rekreačním účelům. Potěšitelný je jistě fakt, že na jeho březích jsou upravené pláže přírodního koupaliště a v těsné blízkosti přiléhá i kemp.