Kyjov - město, obec, městečko, vesnice

Město Kyjov leží v Jihomoravském kraji, západním směrem od Uherského Hradiště. Jedná se o jedno z největších měst slováckého regionu a představuje kulturní a správní centrum Kyjovska. Proslavilo se především dlouhou tradicí folklorních oslav. Milovníky přírody jistě přiláká do okolí Kyjova nádherná oblast zvlněné Kyjovské pahorkatiny. Na katastrální výměře 29,88 km² žije necelých 13 000 obyvatel.

Historie

Z původní velkomoravské osady existující na místě dnešního města již v dobách raného středověku se postupně vyvinula trhová ves s kostelem, která je zmiňována v písemných pramenech poprvé v roce 1126. Od tohoto roku také patřil Kyjov klášteru Hradisko u Olomouce, a to až do roku 1539. Označení městečka se Kyjovu dostalo již v roce 1201.

Ke opevnění městečka palisádou, valem a vodním příkopem, došlo na konci 13. století. K použití kamenných obraných valů se Kyjovu nedostávalo finančních prostředků. Klášter se v průběhu 14. století dostával do finančních potíží a Kyjov byl proto často zastavován. Během několika desítek let se zde vystřídalo velké množství zástavních pánů. Přesto se na počátku 16. století stává z Kyjova politické a správní centrum kraje. Ocenil to i král Vladislav II., který mu udělil v roce 1515 právo pečetit červeným voskem a udělil mu status města.

Obtíže pro obyvatele města přineslo 17. století. Místní museli čelit opakovaným požárům a epidemiím moru, které spolu s útrapami třicetileté války zásadně přispěli ke snížení počtu obyvatelstva.

Situace se změnila k lepšímu během 18. století, kdy do města zavítali první příslušníci kapucínského řádu. Především jejich zásluhou byl na náměstí vystavěn nový kostel. Za souhlasu Marie Terezie byli v druhé polovině 18. století do Kyjova uvedeni piaristé, kteří se zásadně podíleli na vzrůstající vzdělanosti obyvatel. Založili zde nižší gymnázium, které zde vlastně působí do dnešních dnů. Spolu s josefínskými reformami došlo ke zrušení kapucínského kláštera a jeho obyvatelé museli město opustit. Zvýšená míra tolerance naopak umožnila rozvinutí početné židovské komunity. Ve správě města došlo k zásadní proměně, kdy dosavadní městskou radu nahradil magistrát v čele s purkmistrem.

Spolu s 19. stoletím dochází v Kyjově k hospodářskému rozvoji, který se projevil i na zvyšujícím se počtu obyvatel. To si logicky vyžádalo i urbanistickou výstavbu. Z vyráběných produktů si získalo větší věhlas především obalové sklo.

 

Co je k vidění

Historický ráz města určuje především zachovalé náměstí s přilehlými ulicemi. Zaujme především renesanční budova radnice s věží, pocházející z druhé poloviny 16. století. Renesanční základ má také zdejší zámek, který však prošel barokní přestavbou. V současné době zde může návštěvník navštívit expozici zaměřenou na pravěké období. Ze sakrálních staveb lze k návštěvě doporučit kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Cyrila a Metoděje či hřbitovní kapli.

Zajímavost

V roce 2005 byla zřízena naučná stezka mezi Kyjovem a Bohuslavicemi, která nabízí návštěvníkům možnost seznámit se s některými přírodními a historickými zajímavostmi okolí Kyjova a Bohuslavic.