Kladno - město, obec, městečko, vesnice

Město Kladno.

Statutární město Kladno najdeme ve Středních Čechách, západním směrem od Prahy, v oblasti nazývané Pražská plošina. Co do počtu obyvatel (přes 71 tisíc) jde o největší město Středočeského kraje. Ačkoliv je spojováno převážně s těžbou černého uhlí a se zpracováním železa, obklopuje jej krásná krajina plná hustých lesů. Kladno se rozkládá na katastrální výměře 36,97 km².

Historie Kladna.

V písemných pramenech se o Kladnu poprvé dozvídáme na počátku 14. století, kdy jej vlastnil rod Kladenských z Kladna. Po vymření tohoto rodu „po meči“ (1543) se novými vlastníky stali páni z rodu Žďárských ze Žďáru. V roce 1561 došlo dokonce k povýšení Kladna na městečko a udělení práva používat vlastní znak (modrý štít s polovinou stříbrné orlice a rysem v přirozené barvě). Na počátku 18. století přešlo držení Kladna do rukou Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské. Ta jej však o čtyři roky později prodala mnišskému řádu benediktinů z Břevnovského kláštera. Řád pak vlastnil Kladno až do bouřlivého roku 1848 a zasloužil se o rozsáhlou barokní výstavbu ve městě.

S přelomem 19. století nastal zlom i v hospodářské orientaci celého městečka. Z původně zemědělského městečka se stala jedna z nejdůležitějších průmyslových oblastí tehdejších Čech, neboť se mohutně začala rozvíjet těžba a zpracování uhlí. Hospodářský rozmach úzce souvisel i s narůstajícím počtem obyvatel, kteří do zdejší oblasti přicházeli s vidinou mnoha pracovních příležitostí.

V roce 1870 bylo rozvíjející se městečko povýšeno na město a dva roky před koncem 19. století byl Kladnu přidělen titul „královského horního města“. Ruku v ruce s rozvojem těžby šla i modernizace města samotného.
Doba prosperity a rozvoje města byla ukončena až zřízením Protektorátu v roce 1939. Mnoho členů zdejšího zastupitelstva bylo uvězněno a perzekuce vážně postihly i ostatní obyvatelstvo. Po osvobození města a nástupu komunismu byly do Kladna posílány stovky nových pracovních sil, které měly posloužit k oživení těžební činnosti.

Na architektonické podobě města se však neblaze podepsalo budování nových panelových sídlišť, které šlo proti celému dosavadnímu vývoji. Ačkoliv bylo v 60. a 70. letech postaveno mnoho potřebných sportovních i kulturních objektů, došlo k zásadnímu zanedbání v oblastech infrastruktury a životního prostředí. V období po roce 1989 se věci dávají pozvolna do pořádku, ačkoliv jde často o těžkou a komplikovanou práci.

Co je v Kladně k vidění.

Kladno nabízí návštěvníkům mnoho architektonicky cenných objektů. V prvé řadě je to zámek, na jehož přestavbě se podílel K. I. Dientzenhofer. Renesanční sloh zastupuje budova radnice, ve které je i obřadní síň. Z církevních staveb bychom neměli zapomínat na kostel Nanebevzetí Panny Marie, který prošel přestavbou na konci 19. století. Historicky cennou je i budova Arciděkanství na nám. Starosty Pavla. K. I. Dientzenhofer se podílel i na výstavbě barokní kaple sv. Floriána.

Jak již bylo řečeno, Kladno má krásné okolí. Daleko není na Křivoklát, řeka Berounka a mnoho dalších krásných míst.