Město Karviná.

Město Karviná leží v Moravskoslezském kraji, přibližně 18 km východně od Ostravy na severním okraji předhůří Beskyd. Severní část města tvoří hranici s Polskou republikou. Ačkoliv se jedná o hornické město, nalezneme v něm velké množství pozoruhodných historických staveb. Jistě není náhodou, že historické centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Většina z přibližně 63 tisíc obyvatel žije v panelových domech. Současná rozloha města činí 57,49 km².

Historie Karviné.

Výhodná poloha na křižovatce obchodních cest přinesla zdejší oblasti rozsáhlé osídlení již v dobách mladší doby kamenné. Za moment založení města Karviné se však považuje až rok 1268, kdy se poprvé objevuje v písemných análech Fryštát, dnes jedna ze součástí města. Fryštát byl také od roku 1327 nositelem městského práva. Stalo se z něj významné středisko obchodu a řemesel  na cestě z Uher do Pobaltí.

Význam města stoupal od poloviny 15. století, kdy mu byla udělena práva „do čtvrtého kolena“, právo mílové, právo vyššího soudnictví a další. V roce 1473 získalo město i Kazimírovo privilegium, které potvrzovalo dosavadní výsady města a povolovalo pořádání trhů. Pro převážně evangelické obyvatelstvo znamenala velkou pohromu třicetiletá válka. Až do roku 1648 bylo město obsazeno dánskou a švédskou armádou. Navíc se přidaly i rozsáhlé epidemie a počet obyvatelstva se rapidně snižoval.

V 18. století se město zapsalo do širšího povědomí jako ohnisko dosud největší selské vzpoury v tamějším regionu. Výsledkem povstání bylo vydání nového robotního patentu pro oblast Slezska. Klíčovou změnu pro město i blízké okolí  přinesla druhá polovina 18. století, kdy byla objevena ložiska černého uhlí. Doposud nevýznamná obec Karviná se během několika desítek let stala zásadní ekonomickou základnou Rakousko-Uherské monarchie. U císařského dvora měli jistě ne náhodou významnou pozici i tehdejší majitelé zdejšího panství (šlechtici z rodu Larisch-Mönnichů).

Po vzniku Československa vyvolávala oblast Těšínska těžké spory ve vtazích mezi ČSR a sousedním Polskem. V roce 1920 připadla Karviná rozhodnutím mezinárodní arbitráže Československu, které ji o tři roky později povýšilo na město. Správní základ dnešního města byl položen v roce 1948, a to sloučením obcí Darkov, Ráj, Staré Město, Fryštát a Karviná. Nově vzniklý celek byl jednotně pojmenován Karviná.

Co je v Karviné k vidění.

Historické centrum města se nachází v městské části Fryštát. Na místě původního hradu byl v 18. století vybudován klasicistní zámek, který je obklopen nádherným anglickým parkem. Náměstí dominuje renesanční věž, která zde zbyla po ničivém požáru. Za návštěvu jistě stojí i gotický kostel Povýšení svatého Kříže, pocházející z počátku 14. století. V blízkosti centra města najdeme rozlehlý park, připomínající indiánskou vesnici. Součástí parku je i malý zoo koutek, s výběhem pro daňky a muflony.

Zajímavost Karviné.

V Karviné se nacházejí i známé lázně Darkov. Proslavily se léčbou především pohybového ústrojí. V letních měsících se zde každou neděli pořádají příjemné odpolední hudební programy.