Hustopeče - město, obec, městečko, vesnice

Město Hustopeče se rozkládá v jedné z nejúrodnějších oblastí Jihomoravského kraje, nedaleko Novomlýnských nádrží a CHKO Pálava. Báječná dostupnost tohoto centra nejen kvalitního vinařství je dána blízkostí dálnice mezi Brnem a Bratislavou. Od největšího moravského města Brna je vzdáleno přibližně 25 km jihovýchodním směrem. Ve městě s hroznem a vinařským nožem ve znaku žije přibližně 6 000 obyvatel na katastrální rozloze 24,53 km².

Historie

Počátky osídlení zdejší oblasti spadají do pravěkých dob. I první písemný záznam o Hustopečích z roku 893 dokládá, že lidé se v úrodné krajině protkané sluncem pevně zabydlovali již v raném středověku. Se svým vojskem se sem přemístil na konci 9. století kníže Svatopluk, což napovídá dobrému opevnění obce.

Souvislost s raným vinařstvím lze nalézt v písemných zmínkách z první poloviny 13. století, které dokládají existenci rozsáhlých vinic. Ze šlechtických držitelů panství, stojí za zmínku Vilém z Egerbergu, který údajně Hustopeče získal za úspěšnou obranu moravských hranic proti Uhrům.  Do konce 13. století byl ještě zbudován důležitý templářský chrám. Ve století následujícím pak zasáhnou do života obce příslušníci rozsáhlé židovské komunity.

Hustopeče opakovaně doplácely na spory mezi jednotlivými představiteli šlechtických rodů. Nemilosrdné drancovaní se opakovalo v několikaletých cyklech. Platebními úlevami pomáhala místním obyvatelům abatyše kláštera Králové – Alžběta.
Městská privilegia byla městu potvrzena králem Jiřím z Poděbrad. Jeho nástupce na českém trůnu, Vladislav II., nechal město na počátku 16. století důkladně opevnit a zavedl výběr mýtného. V průběhu celého století pak Hustopeče prosluly jako bašta náboženské tolerance. V poklidu zde vedle sebe žili katolíci, luteráni i pikardi. Císař Maxmilián II. který měl sám blízko k evangelickému vyznání víry, povýšil v roce 1572 Hustopeče na město s právem třetího trhu a udělil mu znak a právo pečetit červeným voskem.

V průběhu 17. století však bylo město stíháno jednou katastrofou za druhou. Po rozsáhlé morové epidemii přišla uherská ofenziva, která spolu s útokem knížete Patzowského připravila o život většina zdejších obyvatel. Připojíme-li k tomu hrůzy a utrpení během třicetileté války, další morové epidemie či vpád Tatarů, nebude nám připadat zvláštní, úpadek města na další desítky let.

Obrat k lepšímu pak přišel až v průběhu 19. století, kdy se Hustopeče staly municipálním městem. Vybudována byla trať Vídeň – Brno, zřízena poštovní stanice a založeno několik továren. Ta nejznámější se soustředila na zpracování sladkého dřeva. Historie města ve 20. století je poznamenána národnostními třenicemi, které často končily až vynuceným zásahem armádních jednotek.

 

Co je k vidění

Návštěvníka Hustopeče čekají kromě líbezné ochutnávky skvostných vín i leckteré pozoruhodné historické památky. Mezi ty nejvýznamnější patří budova radnice z roku 1906 či empírový dům s patrovými gotickými sklepy. Zajímavou památkou je i renesanční kašna s Tritonem a delfíny z 16. století.

 

Zajímavost

Hustopeče leží na trase cyklistických vinařských stezek. Stálá expozice vín, nacházející se v renesančním domě U Synků na Dukelském náměstí láká návštěvníka k ochutnávce kvalitního moku ve stylových prostorách.