Horní Bečva - město, obec, městečko, vesnice

Horská obec Horní Bečva se rozkládá ve Zlínském kraji, v okrese Vsetín, přibližně 13 kilometrů východním směrem od Rožnova pod Radhoštěm. Rozděluje ji svým tokem Rožnovská Bečva, která odděluje pásmo Vsetínských vrchů od Beskyd. Okolní nádherná lesnatá krajina spadá do oblasti Chráněné krajinné oblasti Moravskoslezské Beskydy, přičemž nejvyšším bodem v katastrálním územím obce je vrchol Vysoká (1024 m. n. m.). Horní Bečva je vyhledávaným místem pro letní i zimní rekraci a svou rozlohou je po Velkých Karlovicích druhou největší ve vsetínském okrese. Kromě desítek rekreačních objektů a soukromých chat zde najdeme vyhlášenou přehradní nádrž Bečva a mnoho dalších přírodních památek. Dobrou dostupnost Bečvy zajišťuje silnice I. třídy vedoucí z Valašského Meziříčí do hraničního přechodu Makov, která prochází celou obcí. Na desítkách kilometrů okolních turistických a cyklistických tras může návštěvník obdivovat nejen krásy beskydské unikátní přírody, ale i poznávat specifika a rázovitost celého Valašska. V současné době zde žije přibližně 2 500 obyvatel na území o katastrální výměře 42,41 km².

Historie

Zdejší hornatá krajina byla osidlována již v druhé polovině 16. století, kdy si zde movití měšťané a sedláci z okolních vsí začali zařizovat paseky, u kterých vznikaly obydlené pasekářské usedlosti. K povýšení osady na obec došlo v polovině 17. století za držení Baltazara ze Žerotína, který se spolu se svým synem zasloužil o rozšiřování Bečvy v následujících letech. V písemných pramenech se s Horní Bečvou poprvé setkáváme v roce 1659, kdy ji připomíná gruntovní kniha Valašského Meziříčí. Většina obyvatel se živila kácením a zpracováváním dřeva či sběrem lesních plodů. Ke zřízení duchovní správy v obci došlo v roce 1792, kdy byl i vystavěn kostel sv. Jana a Pavla. Během druhé poloviny 19. století žila obec čilým spolkovým životem. Z těch známějších spolků upozorňujeme na čtenářský spolek Palacký či spolek na opravu kostelní věže. Až do roku 1960 náležela Horní Bečva k politickému okresu Valašské Meziříčí. Od roku 1960 pak připadla do politického a soudního okresu Vsetín. 

Co je k vidění

V obci samotné je nejvýznamnější budovou farní kostel sv. Jana a Pavla. Většina návštěvníků Horní Bečvy sem však přijíždí za poznáváním okolních přírodních zajímavostí. Kromě již zmíněné nádrže Bečva stojí za návštěvu přírodní památka Kladnatá – Grapy (smrkový les na rašelinném podkladu, Kudlačena (rašelinné louky) či pramen Rožnovské Bečvy (výskyt vzácných vysokohorských druhů rostlin). Z mnoha cyklistických tras upozorňujeme na výlet po horských hřebenech přes Soláň, Radhošť, Pustevy, Lysou Horu k vrcholům Malého Javorníku. Letnímu osvěžení napomáhá několik umělých i přírodních koupališť.

Zajímavost

Specifičnost oblasti Valašska nejlépe dokumentuje stálá expozice Valašského muzea v přírodě, které nabízí pestrou celoroční nabídku akcí.