Horažďovice - město, obec, městečko, vesnice

Město Horažďovice leží v západočeském kraji, představuje třetí největší město okresu Klatovy a jeho historické jádro je městskou památkovou zónou. Katastrální výměra je 4299 ha a počet obyvatel byl v závěru roku 2006 něco přes 5600. Městem prochází důležitá železniční trať Plzeň – České Budějovice a množstvím kulturních akcí lákají Horažďovice turisty k návštěvě.

Historie

Počátky osídlení oblasti dnešního města spadají až do dávné minulosti, kdy jako předchůdce dnešních Horažďovic byla založena osada Gorazdějovice, nesoucí jméno po svém zakladateli, knězi Gorazdu, žáku a nástupci sv. Metoděje.
Povýšení této původní osady zařídil svým výnosem král Václav II. v roce 1292, který udělil Horažďovicím nejen status města, ale i souhrn několika práv, např.: právo hradební. Do dějin pak město definitivně vstoupilo v roce 1307, kdy při jeho obléhání zemřel na úplavici nový král Rudolf I. Habsburský.

Během husitských válek spadaly Horažďovice do táborského městského svazu a po jejich skončení kupuje zdejší panství rod pánů z Kocova. Toto vlastnictví přineslo místním obyvatelům právo pořádat výroční svatohavelský trh. Za dalších majitelů, tentokrát pánů Švihovských z Rýzmburka, byl zaveden do města vodovod, sloužící poté neuvěřitelně dlouhou dobu, do roku 1932. S příchodem třicetileté války musí město čelit mnoha katastrofám. Byli jimi hlad, epidemie i množství často i úmyslně zakládaných požárů. Stabilizaci a další rozvoj pak přineslo až vlastnictví města Šternberky. Jejich přičiněním byl přestavěn místní kostel i zámek a znovu postavena radnice.

Možná nejvýznamnějším vlastníkem zdejšího panství byl rod Kinských ze Vchynic, kteří vlastnili Horažďovice od roku 1854 až do roku 1945. Ti museli často bojovat s neochotou místních k pokroku, neboť ti se například odmítli napojit na tehdy budovanou železniční trať z Plzně do Českých Budějovic, čímž se zpomalil hospodářský růst.

Co je k vidění

Kromě zajímavého renesančního  zámku či městského muzea lze nedaleko města navštívit hradiště Prácheň, datované do období mezi 11. až 13. století. Návštěvník si jistě dále nenechá ujít kostel sv. Petra a Pavla, klášterní kostel Panny Marie či náměstí s morovým sloupem a kamennou kašnou.

Zajímavost

Město bylo známo umělým chovem perlorodek a při posledním výlovu v roce 1944 bylo vytaženo více než 20 tisíc kusů.
Proti toku řeky Otavy, západním směrem od města, lze po cestě po turistické značce navštívit kostel sv. Klimenta a dále pak památkovou rezervaci historických budov.