Město Hodonín.

Okresní město Hodonín leží v Jihomoravském kraji na řece Moravě, přibližně 50 km jihovýchodním směrem od Brna. V jeho těsné blízkosti leží hranice mezi Moravou a Slovenskem. Proslavilo se nejen jako rodiště prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, ale především jako centrum regionu vynikajícího kvalitním vínem, krásnou přírodou a folklorními tradicemi. Na rozloze 63,05 km žije přibližně 26 000 stálých obyvatel.

Historie Hodonína.

Zdejší úrodná oblast byla osídlována již v dávné minulosti. Procházeli jí dvě významné obchodní stezky, nazývané jantarová a bronzová. V písemných záznamech se dnešní Hodonín objevuje již před polovinou 11. století, pod jménem Godonin. Tento název nesl především zdejší hrad, který odváděl klášteru ve Staré Boleslavi půl hřivny stříbra a jednoho vola ročně. Status města se podařilo Hodonínu získat v roce 1228. Práva s tím související mu udělila manželka Přemysla Otakara I., Konstancie Uherská.

Po celou dobu existence města, provázejí Hodonín významné události, kterých byla zdejší místa svědkem. Již v roce 1323 se zde například konalo diplomatické jednání krále Jana Lucemburského s rakouskými představiteli, jež mělo za následek uzavření vzájemných mírových dohod. V roce 1375 pak získal nový moravský markrabě Jošt v rámci dědictví město Hodonín do osobního vlastnictví. O několik let později udělil místním obyvatelům významné práv odúmrti.

Tragickou události pro obyvatele Hodonína byl pustošivý vpád vojsk krále Zikmunda na počátku 15. století. V roce 1422 pak tentýž panovník udělil městu všechna předchozí privilegia. Obdobím částečného rozvoje a prosperity byla doba správy Jana Kuna z Kunštátu, který v druhé polovině 15. století město důmyslně přestavěl a náležitě opevnil i zdejší hrad. Význam tohoto kroku se ukázal již zanedlouho, kdy město přečkalo opakované obléhání tureckým vojskem. Přesto bylo město v roce 1605 vydrancováno a vypáleno vojsky Štěpána Bočkaje. Nejednalo se však o poslední katastrofu.

V období třicetileté války se tudy několikrát přehnala válečná fronta a zanechala za sebou ničivé ztráty na lidských životech i architektonické podobě města.

Je až s podivem, jak velké úsilí vyvinuli místní obyvatelé, kterým se podařilo ekonomicky i sociálně zdevastované město, znovu postavit na nohy.  V průběhu 18. století byl hodonínský zámek přetvořen na továrnu na tabák, jehož produkce významně přispěla k opětovnému zalidnění. Svou návštěvou poctil Hodonín v roce 1805 i ruský car Alexandr I.

V 19. století se rozvíjela průmyslová výroba. Vznikly cihelny, cukrovar, sladovna a rozvíjel se i duchovní život. 7. března 1850 se zde narodil jeden z největších velikánů českého národa – Tomáš Gariggue Masaryk.

 

Co je v Hodoníně k vidění.

Při návštěvě Hodonína jistě nelze vynechat shlédnutí barokního zámečku, postaveného v letech 1642-1643. Dnes v něm sídlí Masarykovo muzeum, věnované životu prvního československého prezidenta. Mezi nejvýznamnější sakrální stavby patří farní kostel sv. Vavřince či kaple sv. Kříže. Ve stylu norimberské secese je postavená zdejší radnice, ve které v současnosti sídlí městský úřad. Status lázeňského města dokresluje moderní vodoléčebný pavilon s rehabilitačním bazénem, soustřeďující se na léčbu nemocí pohybového a oběhového ústrojí.

 

Zajímavost Hodonína.

V zalesněné městské části Bažantice se rozkládá zoologická zahrada, která se pyšní mimo jiné mořským světem s akvárii a terárii pro krokodýly a murény či žraloky.