Frenštát pod Radhoštěm - město, obec, městečko, vesnice

Frenštát pod Radhoštěm je město ležící v Moravskoslezském kraji, uprostřed malebné krajiny Moravskoslezských Beskyd. Romantické okolí spoluvytváří i blízký soutok řek Lubiny a Lomné. Velké množství kulturních akcí každoročně přiláká široké spektrum návštěvníků, kteří se při nich seznamují s klasickým valašských folklórem. Na rozloze 11,44 km² žije ve Frenštátě pod Radhoštěm necelých 12 tisíc obyvatel.

Historie

Frenštát pod Radhoštěm patří do skupiny českých a moravských měst, u které neznáme okolnosti založení obce, ani jméno zakladatele. Můžeme tak jen předpokládat, že osídlení zdejší oblasti probíhalo v době rozsáhlé kolonizace během 13. a potažmo i 14. století. Nepochybný je ten fakt, že se Frenštát rozvíjel v závislosti na Šostýnském a později Hukvaldském panství.

V písemných pramenech se město objevuje poprvé až v roce 1382. Během následujících 200 let se z něj stalo důležité obchodní centrum zdejšího kraje, v němž se pořádalo velké množství trhů. K důležitým devizám města patřil i železný hamr. Z historických záznamů vyplývá, že prvním založeným cechem ve městě byl ten tkalcovský, v roce 1598. Během 17. století docházelo na Valašsku k rozsáhlým lidovým povstáním. Ta se nevyhnula ani Frenštátu, podobně jako strasti třicetileté války. Město bylo dokonce roku 1626 vypáleno a o dvacet let později obsazeno švédskou armádou. Po další tvrdé ráně v podobě morových epidemií se již Frenštát pozvolna posouval k hospodářské prosperitě. Klíčovou úlohu při tom sehrála pasekářská a valašská kolonizace.

Frenštát se dočkal udělení titulu města v roce významném pro celé království (1781). Převažující tkalcovství se však v průběhu 19. století dostalo do odbytové krize. Mnoho obyvatel opustilo město a vydalo se hledat štěstí na americký kontinent. Pozitivní zlom přišel v druhé polovině 19. století, kdy se vytvořila městská samospráva, volil se městský úřad a v čele stál starosta. Dosavadní ruční výroba se mechanizovala a k hospodářskému rozkvětu přispěla vybudovaná železniční trať. Čilým ruchem žil i společenský život, neboť Frenštát se stal sídlem mnoha spolků různého zaměření (Střelecký spolek, Občanská beseda, Tělocvičná jednota Sokol, Matice Radhošťská a další). Období idyly a bujarého rozkvětu ukončila nejdříve první světová válka. Slibný vývoj města ve dvacátých a třicátých letech pak učinily přítrž tragické události druhé světové války. Po jejím skončení se ve městě pracovalo především na budování bytové výstavby a občanské zabezpečenosti.

Co je k vidění

Návštěvník Frenštátu se může kochat především původní středověkou zástavbou na náměstí. Z církevních památek lze upozornit na kostel sv. Jan Křtitele či kostel sv. Martina. V blízkém svahu nad Frenštátem se nachází unikátní Lurdská kaple sv. Marie, která je postavena jako stylizovaná zapuštěná jeskyně. Pro návštěvníky je nově zprovozněna i Radniční věž.

Zajímavost

Každoročním kulturním akcím dominují srpnové Frenštátské slavnosti nebo květnové Setkání cimbálových muzik Valašského království.  Milovníky gastronomie jistě zaujmou i tzv. Gulášové slavnosti.