Město Dubí leží v Ústeckém kraji, severozápadním směrem od okresního města Teplice, v blízkosti hranice s Německem. Dubí je známo jako lázeňské město a významné centrum výroby českého porcelánu, světoznámého „Cibuláku“. Rozkládá se pod vrcholky Krušných hor, v údolí ohraničeném Mlýnským vrchem na východě a Srnčím vrchem na západě. Jezerním Dolem protéká řeka Bystřice a potok Bystřička. K městu je připojeno sedm okolních malých obcí jako jeho místní části. Prochází tudy i silniční tah vedoucí z Prahy na hraniční přechod Cínovec. Kostel Panny Marie představuje nejseverněji položenou památku unikátní benátské architektury. Negativní reklamu městu dělá vysoká koncentrace prostitutek, které se soustředí zvláště na německé turisty při silnici E55. V současné době žije v Dubí přibližně 8 000 obyvatel na území o katastrální výměře 33,85 km².

Historie

První zmínky o městě se objevují v krupských městských knihách z konce 15. století. Tehdy šlo o významné hornické město, v jehož okolí se těžil a rýžoval cín. Nejstarší usedlostí byl „Buschmühle“ rodiny Walterů, který zde stál již v roce 1579. Během 16. století došlo k rozvoji osady, která spadala do teplického panství. V roce 1592 odkoupil Radslav Vchynský od Rudolfa II. další část dubského katastru a založil zde velkou oboru. Ta stála na počátku rozvoje dřevozpracujícího průmyslu. Vznikaly nové pily a papírny. Po smrti Viléma Kinského připadlo panství do rukou císařského maršálka Jana Jiřího Marka Clary-Aldrintena.  Ten se podílel na rozvoji obchodní cesty, vedoucí z Čech do Saska. V souvislosti s tím vznikaly v Dubí desítky formanských přepřahovacích hostinců, obchodů i dalších závodů na zpracování železa a kovů. V roce 1800 stálo v Dubí již přibližně 64 domů a několik pil a mlýnů. Otřesné zážitky zdejších obyvatel z napoleonských válek jsou zobrazeny na pamětním kamenu „Franzosenstein“.

Zlepšení vztahů se sousedním Saskem přineslo i dobudování silnice Dubí – Cínovec. V roce 1853 zde byla postavena budova školy. V této době se začalo rozvíjet i lázeňství. Na jeho počátku stál Anton Tschinkel, který zde zakoupil mlýn a na jeho místě vybudoval továrnu na siderolit a porcelán. První vodoléčebný ústav byl vystavěn na místě hostince Diana. Vzápětí vzniklo několik dalších hotelů, parků a promenádních cest. V roce 1864-1865 byla postavena výstavná vila Lesní zámeček, která dnes slouží jako psychiatrická léčebna. V roce 1966 Dubí získalo status lázeňského města. V roce 1980 byly k Dubí připojeny místní části Cínovce a Mstišovec.

Co je k vidění

Při silnici na Cínovec stojí historický cenný kostel Panny Marie, vystavěný v roce 1898 dle vzoru kostela Santa Maria dell ´Orto v Benátkách. Vedle kostela stojí objekt zvonice. V Cínovci se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1732, obklopený horským hřbitovem s ohradní zdí. Zajímavou technickou památkou je úvraťové nádraží, které bylo součástí Moldavské horské dráhy. Městem prochází zelená turistická trasa a je tu i výchozí bod žluté a modré značky. Většina z cest zavede zájemce do malebných lesů a na vrcholky Krušných hor.

Zajímavost

Z dalších tipů na zajímavý výlet doporučujeme cestu na Komáří vížku, kam vede lanovka z Krupky či pískovcových skalám v nedaleké Tisé.