Město Děčín.

Okresní a statutární město Děčín, ležící na soutoku řek Labe a Ploučnice, je nejníže položeným městem České republiky (135 m n. m.). Svou rozlohou 118,04 km², se řadí mezi deset největších měst v ČR. Ve městě, které je významným železničním, silničním a říčním dopravním uzlem žije okolo 53 tis. obyvatel. Svou polohou v Ústeckém kraji, nabízenými službami a atraktivním okolím je vyhledávaným turistickým cílem a východiskem pro návštěvu Lužických hor, Česko-saského Švýcarska, Krušných hor i Českého středohoří.

Historie Děčína.

První písemná zmínka o Děčíně pochází již z roku 993, kdy je popisován jako místo ležící na významné obchodní stezce a při strategickém brodu. Město Děčín, situované do jednoho z největších kaňonů v Evropě, získalo statut královského města ve 13. století, kdy zde nechal král Přemysl Otakar II. vybudovat hrad, který nahradil dřevěné hradiště a plnil významnou obranou i správní funkci.

Ve 14. století získali město Vartenberkové darem od Václava II. a učinili z něj centrum svého panství. Tehdy postihlo město několik ničivých povodní na jižní straně. To bylo důvodem pro to, aby bylo centrum přestěhováno o kus výše, přibližně do úrovně dnešního Masarykova náměstí v Děčíně. Vzniklo tak poddanské město, na které přešel název, městský znak i privilegia vztahující se k labskému obchodu, říční dopravě a rybolovu.

Doba vrcholného středověku, který v našich zemích vyplnily nejprve husitské války a posléze boje o královskou moc, přinesla Děčínu několik velkých požárů, ze kterých se město jen těžko vzpamatovávalo. Majitelé města se často střídali a hospodářský rozkvět přineslo až převzetí města rodem Salhausenů. Ti přestavěli hrad na zámek, ve městě vzkvétala řemesla a rozvinul se obchod po Labi. Říční obchod se neomezoval jen na české území, ale Děčín bohatl i na dálkovém obchodu přes Hamburk do dalších států Evropy. Rozvoj města zabrzdila třicetiletá válka. Město bylo rekatolizováno a změnilo také majitele. Tím se stal císařský plukovník Kryštof Šimon z Thunu, jehož rod držel Děčín až do roku 1918. Právě skončené válečné útrapy, mor a další živelné katastrofy učinily z Děčína městečko provinčního významu.

Nový rozvoj město zaznamenalo až koncem 18. století kdy byl zrušen pevnostní statut Děčína. Velkým stimulem pro další bouřlivý rozvoj města bylo zprovoznění železniční tratě Praha - Drážďany , 8. dubna 1851. Z Děčína se stává průmyslové středisko a významný železniční uzel, v průběhu dalších let se rozvíjí také labská paroplavba. Rychlým rozvojem prochází zejména blízká ves Podmokly, která je v roce 1901 povýšena na město. V roce 1942 bylo dvojměstí Děčín a Podmokly, společně s obcí Staré Město sloučeny do jednoho města se společným názvem Děčín. V éře komunismu dále pokračuje rozrůstání města, ať už výstavbou či připojením okolních obcí. Roku 1960 se stává Děčín okresním městem a v dalších letech naším nejvýznamnějším přístavem. 

Co je v Děčíně k vidění.

Děčín je významným střediskem turistiky a cestovního ruchu. Město je nejen ideálním výchozím bodem do okolní krásné přírody, ale samo nabízí mnoho lákadel. Dominantou je zámek na pravém břehu a Pastýřská stěna, místo krásných vyhlídek, na levém břehu řeky Labe. K Děčínu patří neodmyslitelně zoologická zahrada. Při návštěvě bychom neměli opomenout kostel sv. Kříže, synagogu, radnici a secesní kašnu na Masarykově náměstí. Z přírodních krás zaujme také stolová hora Sněžník nebo skalní město Tisá

Zajímavost Děčína.

V okolí Děčína se nachází neobvykle vysoký počet vyhlídek a rozhleden.