Choceň - město, obec, městečko, vesnice

Město Choceň leží v okrese Ústí nad Orlicí a od tohoto okresního města je vzdáleno necelých 10 km, západním směrem. Protéká jím řeka Tichá Orlice, která dotváří malebné okolí města, rozloženého při jejích obou březích. Celá zdejší oblast byla obydlena již v době bronzové a původní osada vznikla zřejmě již před rokem 1000. V současnosti žije v Chocni přibližně 9 000 obyvatel, na katastrální výměře 21,70 km².

Historie

Prví písemné doklady o existenci města pochází z roku 1227, kdy zdejší oblast získávají jako dědictví bratři Sezim a Malota. Pro označení zděděného kraje bylo použito termínu Hocen, z něhož se v průběhu staletí vyvinul dnešní název. V závěru 13. století již vlastnil trhové městečko Choceň král Václav II., ovšem již o několik desítek let později je za majitele označován Mikuláš z Potštejna z rodu Půticů. Za jeho vlády byl  na zdejším územím  založen hrad. Mikuláš terorizoval svými loupeživými nájezdy celé okolí a při konfliktu se samotným panovníkem přišel o život. Choceň se tak znovu dostala do majetku krále.

Na počátku 16. století získává zdejší území silnou vrchnost v podobě Viléma z Pernštejna. Příslušníci tohoto mocného rodu obdarovali Choceň právem odúmrtí, nožířskými výsadami a zajistili mu tak společně s potvrzením předešlých práv možnost rozsáhlého hospodářského rozvoje a prosperity. Ten však byl zásadně narušen obrovským požárem z roku 1539, který poničil významnou část města. Opětovného rozmachu Choceň dosahuje pod správou Zikmunda ze Šelmberka, který nechal na břehu řeky zbudovat zámek s rozsáhlým dvorem a přičinil se o výsadu dvou ročních trhů, výsadu cechu řeznického, krejčovského a později i ševcovského. Katastrofou devastující velkou část města byl pak další rozsáhlý požár v roce 1602.

S třicetiletou válkou přichází časté měnění majitelů a především úpadek živností a řemesel, který úzce souvisel s klesajícím počtem obyvatel, opakovanými kontribucemi a zavedením nových robotních povinností. Zlepšení tohoto nelichotivého stavu se dostavilo až s příchodem šlechtického rodu Kinských. V průběhu 18. století tak mohl vzniknout komplex architektonicky velmi cenných barokních staveb, nového kostela či budova špitálu. Přibyla také široká paleta nových řemeslných odvětví, např.: cech zámečnický, kovářský, truhlářský, hrnčířský a další.

Zásadním přelomem pro další hospodářský rozvoj města byla polovina 19. století, kdy byla dokončena výstavba železničních tratí Praha-Olomouc, Choceň-Broumov a Choceň-Litomyšl. Strategická poloha Chocně z ní učinila důležitou železniční křižovatku. V této době vzniká ve městě první přádelna lnu, rozvíjí se průmysl strojírenský a vzniká řada nových průmyslových podniků. V období první světové války pak v Chocni vznikla rozsáhlá baráková kolonie, určená především pro Poláky a Rusíny. V druhé polovině 20. století převážilo v průmyslové produkci textilní odvětví a výroba chladírenských vozů či letadel.

 

Co je k vidění

Přímo v centru města se nachází zřejmě nejvýznamnější architektonická památka Chocně, kterou je Choceňský zámek. Současná klasicistní fasáda pochází z 19. století. Za shlédnutí jistě stojí i barokní  kostel sv. Františka Serafínského, jenž stojí na místě původní gotické svatyně. Atraktivitu pohledného náměstí jistě zvyšuje i novorenesanční budova radnice. Příjemným tipem na výlet je cesta na tvrziště Chlumek, vzdálené necelých 5 km po žluté turistické značce.

 

Zajímavost

V blízkém okolí Chocně se nachází několik přírodních rezervací, které poskytují návštěvníkovi exkurz do ojedinělých přirozených scenérií se spoustou chráněných rostlin a živočichů.