Blatná

1. Úvod
2. Lokalita
3. Detail článku

Blatná

Město Blatná leží v severozápadní části Jihočeského kraje, severním směrem od okresního města Strakonice. Blatná se rozkládá na obou březích říčky Lomnice, na místě původních blat, od kterých je odvozen i současný název. Okolní krajina je tvořena mírnými žulovými pahorky a hladinami nádherných rybníků. Z těch nejvýznamnějších upozorňujeme na Podskalský rybník a Přední Topič. I zámek postavený ve …

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Město Blatná leží v severozápadní části Jihočeského kraje, severním směrem od okresního města Strakonice. Blatná se rozkládá na obou březích říčky Lomnice, na místě původních blat, od kterých je odvozen i současný název. Okolní krajina je tvořena mírnými žulovými pahorky a hladinami nádherných rybníků. Z těch nejvýznamnějších upozorňujeme na Podskalský rybník a Přední Topič. I zámek postavený ve městě lze označit původně za vodní hrad. Blatné se často přezdívá město růží, neboť je zde v meziválečném období ve velkém počtu pěstoval šlechtitel Jan Böhm. Do dnešních dnů na jeho činnost upomíná několik kamenných růží. V současné době žije v Blatné necelých 7 000 obyvatel na území o katastrální výměře 43,6 km².

Historie

Z archeologických nálezů vyplývá, že zdejší oblast byla osídlena již v průběhu 6. století. V písemných pramenech se první zmínky o Blatné objevují v roce 1235. Je však zřejmě, že v té době zde již stála dřevěná tvrz, která byla v následujících staletí opakovaně přestavována. V podhradí tvrze se v průběhu 13. století rozvíjela kupecká osada, kterou v roce 1300 povýšil Bavor ze Strakonic na městečko. K zásadnímu rozkvětu města došlo za vlády Lvů z Rožmitálu. O povýšení na město se zasloužil král a císař Rudolf II., který tak učinil v roce 1601.

Na konci 17. století se novými majiteli Blatné stali příslušníci uherského šlechtického rodu Serényiů. Ti město drželi až do roku 1798, kdy připadlo rodu Hildprandtů. Jeho příslušníci jsou majiteli zámku i v současné době. Za Františka Hildprandta došlo k adaptaci zámku a jeho přestavbě v reprezentativní sídlo. V 19. století bylo město opakovaně stiženo rozsáhlými požáry, které se negativně podepsaly na architektonickém vzhledu města. Od 50. let 19. století fungovala Blatná jako okresní město.

Co je k vidění

Kromě unikátního zámku najdeme v Blatné i několik dalších pamětihodností. Jde především o gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl postaven v roce 1515. Dnešní podoba kostela pochází z přestavby v 16. století. V kostele najdeme i cennou románskou sakristii. Na místě bývalého kostela stojí kaple Božího hrobu. Nedaleko kaple je barokní budova děkanství a barokní zvonice z roku 1723. Dnešní radnice byla postavena po rozsáhlém požáru v roce 1834.

Zajímavost

V Blatné se narodil zpěvák Karel Strakatý, který zpíval v opeře Fidlovačka píseň Kde domov můj. Ta se později stala národní hymnou.

Kultura

Pozadu nezůstává ani společenská a kulturní činnost, k níž patří zejména pořádání Blatenského hudebního festivalu, Blatenského festu, Countryfestu a Tradiční blatenské pouti. Od roku 2002 město Blatná pořádá Mezinárodní kontrabasovou soutěž blatenského rodáka Františka Simandla. V roce 2011 se uskuteční již druhý ročník Rybářských slavností. Popularitu mezi amatérskými fotografy si získaly soutěže Blatenská růže. Na vysoké úrovni je klubem KAMFO pořádán Blatenský fotofestival. Na staré spolkové tradice navazuje Spolek divadelních ochotníků a Tělocvičná jednota Sokol. Na dvou obnovených stadionech a tenisových kurtech zajišťuje Tělovýchovná jednota sportovní činnost. Každoroční výstavy pořádané městským muzeem přibližují návštěvníkům nejen tvorbu současných umělců, ale i historii města a okolí.

Okolí Blatné

Procházku městem je možno spojit s prohlídkou vodního zámku, přilehlého anglického parku či nově vybudovanou naučnou stezkou podél Závišínského potoka Také výlety do okolí Blatenska patří k vyhledávaným. Doporučujeme navštívit Paštiky s unikátním barokním kostelíkem, Kadovsko, jehož Kadovský viklan patří k přírodním zvláštnostem zdejšího kraje. Cestou přes Pole se dostaneme do obce Lnáře, kde můžeme spatřit renesanční tvrz a zámek. Odtud směrem na Bělčice není daleko do obce Újezdec, kde stojí vzácný románsko – gotický kostelík sv. Voršily. Na východ od Blatné lze podniknout zajímavou cestu do obce Buzice. V pravé polovině cesty se nachází vršek, kde stávala šibenice. Místo bylo nově upravena a obnoveno.

Buzice

Východním směrem od Blatné se nachází svérázná obec Buzice. Kromě rozlehlé návsi s kapličkou nás zaujme bývalá vodní tvrz , která se připomíná poprvé v r. 1342. Ve 14. století byla přestavěna na hrad. Její nejstarší částí je třípatrová , hranolová, původně obytná věž ze 14. století. Odtud také vyšel vladycký rod Buziců, který byl spřízněný s pozdějšími majiteli Blatné Lvy z Rožmitálu. R. 1527 se již píše o pusté tvrzi, která byla koncem 16. století, za Václava z Rozdražova, přeměněna na sýpku.

V r. 1968 byly exteriéry hradu využity pro historický film režiséra Hynka Bočana Čest a sláva.

Paštiky

Na přání zbožné donátorky hraběnky Alžběty Serenyiové byl do Blatné povolán geniální stavitel K.I. Dienzenhofer, který na místě původního gotického kostela vystavěl v letech 1747 – 1753 jeden ze skvostů jihočeské architektury. Barokní kostel sv. Jana Křtitele, jehož jednotné vnitřní zařízení je také z 2. poloviny 18. století, tvoří dominantu celého Blatenska .

Bělčice

Při vjezdu na obnovené bělčické náměstí ve směru od Blatné dominuje kostel sv. Petra a Pavla s majestátní gotickou zvonicí. Původní románsko – gotický kostel byl v průběhu 14. a 15. století přestavován. Na jižní straně se dochoval pozdně románský portál s profilovaným ostěním. Presbytář je z 1. poloviny 14. století.

Některé domy si uchovaly svéráznou architekturu bývalého městyse. Před kostelem se nachází kamenná kašna a socha sv. J. Nepomuckého. Obě památky jsou zřejmě z 2. poloviny 18. století podobně jako socha sv. Barbory umístěná nedaleko radnice. Bělčice jsou rodištěm významného českého básníka a spisovatele Ladislava Stehlíka.

Újezdec

Z Bělčic vede romantická cesta jihočeskou krajinou směrem na obec Újezdec. V polovině cesty se nachází žulový smírčí kříž, který byl vyorán počátkem 20. století a usazen na původní místo. Je jedním z nejvzácnějších kamenných památek na Blatensku. Za křížem vpravo je návrší, které původně sloužilo jako keltská svatyně. Ve stráni nad Újezdcem dominuje věž románsko – gotického kostelíka sv. Voršily s dvojenými románskými okénky. Kostel pochází přibližně z druhé poloviny 13. století a jeho půdorysné uspořádání s věží v koutě je příznačné pro jihočeské prostředí.

Kadov

Kadovsko a jeho okolí patří ke svérázným oblastem Blatenska. Remízky uprostřed zoraných polí, lemovaných kameny, vonícími šípkovými keři a zrcadlícími se rybníky jsou typickým obrazem zdejší krajiny Při cestě od Blatné vlevo se na kraji obce nachází přírodní památka – Kadovský viklan. Na návrší stojí kdysi raněgotický kostel sv. Václava. Z té doby se dochoval pouze presbytář sklenutý křížovou žebrovou klenbou a sakristií. V druhé polovině 18. století byl přestavěn v barokním slohu. Do kostelní zdi jsou zvenčí zasazeny náhrobní kameny místní šlechty ze 16. století. Poblíž kostela se nachází renesanční tvrz s volutovými štíty, která byla později přeměněna na sýpku. Památkový objekt je v současné době využíván k výstavním a propagačním účelům.

Sedlice

Poprvé se připomíná v letech 1352 – 1399 jako majetek rodu Bavorů ze Strakonic. Za Adama Řepického ze Sudoměře byla v r. 1539 povýšena na městečko a r. 2006 na město. V obci se nachází renesanční zámek z druhé poloviny 16. století, který byl původně gotickou vodní tvrzí. Na východní straně stojí barokní kostel sv. Jakuba Většího postavený v letech 1744 – 1754 stavitelem V. A. Jermářem. Na náměstí upoutá svými renesančními sgrafity a mázhausem ze 17. století bývalý šternberský dům čp. 140, nyní hostinec. Roku 1900 byla v Sedlici založena krajkářská škola, která připravovala dívky na výrobu krajek. Ta se stala v mnoha zdejších rodinách jediným zdrojem obživy. Ojedinělá škola s nadregionální působností fungovala až do konce 20. století.

Lnáře

Nejstarší písemná zpráva hovoří o lnářském vladykovi Oldřichu, který doprovázel v roce 1313 krále Jana Lucemburského do Itálie. Další majitelé Zmrzlíkové ze Svojšína a Volf Novohradský z Kolovrat pozdvihli za pomoci Jakuba Krčína z Jelčan zdejší rybníkářství. V r. 1666 Vedle renesanční tvrze byla za Vratislavů z Mitrovic v r. 1666 zahájena stavba raně- barokního zámku dostavěná v r. 1685 Tomášem Zacheem Černínem z Chudenic. V letech 1972-1985 zámek prošel rozsáhlou rekonstrukcí a sloužil jako rekreační a zasedací sídlo české vlády. V roce 1993 byl restituován a současní majitelé jej zpřístupnili veřejnosti.

Zámek je pravidelná čtyřkřídlá budova. Nejzajímavější součástí expozice je nástropní freska ve velkém sále znázorňující antické božstvo. V parku je skupina soch z řecké mytologie.

Na návrší stojí barokní klášter řádu sv. Augustina založený v r. 1685 Tomášem Černínem z Chudenic. V klášterním kostele se nachází oltářní obraz P. Brandla zobrazující Svatou Trojici.

Záboří

V obci se nachází románsko – gotický kostel sv. Petra a Pavla. Z první poloviny 13. století se zachovala pouze obdélná loď zaklenutá dvěma poli křížové klenby. Z gotického období je pětiboký presbytář a sakristie s portálem. Před vchodem do jižní boční lodi je barokní předsíň. Zvonice u kostela pochází z r. 1713.

Kontakty:

Město Blatná, T.G.Masaryka 322, 388 11 Blatná

Tel.: + 420 383 416 111

E-mail: mesto@mesto-blatna.cz, www.mesto-blatna.cz

Infocentrum Blatná, J.P.Koubka 4, Blatná 388 01

Tel./ Fax: + 420 383 323 100

E-mail: infocentrum@mesto-blatna.cz , www.icblatna.cz

Svazek obcí Blatenska, Spálená 727, 388 01 Blatná

Tel.:+ 420 383 420 300

E-mail: blatensko@blatensko.cz, www.blatensko.cz

Mapa

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Google+
• Evernote
• Twitter
• E-mail