Bečov nad Teplou - město, obec, městečko, vesnice

Město Bečov nad Teplo leží v Karlovarském kraji, v okrese Karlovy Vary. Rozkládá se v lázeňském trojúhelníku Františkovy Lázně – Karlovy Vary – Mariánské Lázně, na středním toku řeky Teplé. Obklopuje jej nádherná příroda chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Největším lákadlem pro návštěvníky je nejen okouzlující přírodní scenérie, ale i hradní komplex se zámkem. Historické jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Unikátním exponátem na zdejším zámku je vzácný relikviář svatého Maura, pocházející z první třetiny 13. století. V Bečově nad Teplou žije v současnosti více než 900 obyvatel na území o katastrální výměře 19,81 km².

Historie

Na skalním ostrohu nad řekou Teplou byl v polovině 13. století postaven opevněný objekt, který měl chránit zemskou komunikaci vedoucí z Čech do Německa. Okolo strážního bodu se postupně rozrůstala nově založená osada, která dostala od krále Václava v roce 1387 právo vybírat clo. K rozvoji Bečova přispívala především intenzivní hornická činnost, která produkovala zlato, stříbro a cín. Zvláště těžba cínu měla klíčový význam pro hospodářskou a kulturní konjunkturu celého kraje. Podporou těžby prosluly šlechtické rody Rýzmburků z Oseka a Pluhů z Rabštejna, které spravovaly zdejší oblast v období vrcholného a pozdního středověku.

K ukončení těžební činnosti došlo společně s vypuknutím třicetileté války. Obyvatelé Bečova se snažili najít alternativní zdroje obživy a začali se soustředit na řemeslnou cechovní výrobu. Dařilo se především cínařství, tkalcovství, koželužství a kloboučnictví. Neobvyklou aktivitu vykazoval i kulturní život ve městě. Bečov proslul mnoha nadanými muzikanty. V období baroka (17. a 18. století) se zjevně měnila architektonická podoba města. Většina objektů ztratila svou původní gotickou a renesanční podobu. V 19. století se hospodářská prosperita zdejšího kraje zefektivnila rozvojem silniční a především železniční dopravy. Po skončení druhé světové války se uskutečnil složitý proces odsunu německého obyvatelstva, který měl za následek částečné vylidnění kraje i města. Nové oživení průmyslu pak přinesl rozmach těžby uranové rudy v okolí Horního Slavkova.

Co je k vidění

Dominantou a největším skvostem města je objekt hradu a zámku. Vede k němu zajímavý kamenný most, na kterém si zájemce může prohlédnout cenné sochy sv. Jana Nepomuckého a jezuity Jana de Gotto. V blízkosti zámku byl na konci 19. století vybudován novorenesanční terasovitý park. Ze sakrálních staveb upozorňujeme na barokní kostel sv. Jiří, postavený na konci 18. století. V centru náměstí stojí kašna a mariánský sloup. Mezi cenné objekty patří i objekt Stará pošta, z konce 18. století.

Zajímavost

V údolí mezi blízkou Hůrkou a Dřevařským vrchem najdeme z lip vysázený velký kříž a písmeno M. Jde o upomínku na dceru vévody Beauforta Marii, která zde zahynula při zimním lovu.